Ózbekstan respublikasi veterinariya hám sharwashiliqti rawajlandiiriw mámleketlik komiteti

III MODUL. KORRUPTSIYA TÚSNIGI HÁM ONI JOQ ETIW USILLARI


14-Tema Global korruptsiya social materiallıq krizis retinde
Reje:
1. Korrupstiya hám og`an qarsí gúresiw túsinigi.
2. Korrupstiyag`a qarsí gúresiw boyínsha xalíqaralíq huqíqíy hújjetler.
3. Ózbekstan Respublikasí «Korrupstiyag`a qarsí gúresiw haqqínda»g`í nízamí. (2017-jíl fevral).
4. Korrupstiyag`a qarsí gúresiw islerinde puqaralar hám de puqaralíq jámiyeti institutlaríníń
qatnasíwí.


Tayanísh túsinikler: Korrupstiya, EKOSOS (BMShniń ekonomikalíq xám sostiallíq keńesi)niń Korrupstiyag`a qarsí g úresiw rezolyustiyasí (1995-jíl), Mámleket ámeldar shaxslardíń xalíqaralíq ádep-ikramlílíq kodeksi (1996-jíl), Milletleraralíq jámlengen jínayatshílíqqa qarsí gúresiw konvenstiyasí (2000-jíl). Korrupstiya, Korrupstiya menen baylaníslí jínayatlar, Korrupstiya menen baylaníslí jínayatlardíń aldín alíw, Korrupstiya menen baylaníslí jínayatlarg`a qarsí gúresiwdiń tiykarg`í jónelisleri.


1. Korrupstiya hám og`an qarsí gúresiw túsinigi.
Korrupstiyaní keń (sostiallíq-filosofiyalíq) hám tar (sostiallíq-yuridik) táreplerine qaray úyreniw múmkin. Keń mániste «Korrupstiya» – buzílíw, krizisti bildiredi. «Korrupstiya»: 1) jaman jolg`a baslaw, para ornína óz tárepine awdíríw; 2) buzílíw, kriziske júz buríw; 3) buzíqlíq; 4) shaxs ruwxíy jag`dayíníń buzílg`aní, ayníg`aní, jergilikli xalíqtíń awírlíg`ín ańlatadí. Usí atama roman-german hám slavyan tillerinde de usí mánislerdi ańlatadí. Geypara slavyan tillerinde «Korrupstiya» para mánisinde túsiniledi: máselen, «korrumpirati» kesimi serb-xorvatlar tilinde «para berip óz tárepine awdíríw, para beriw» dep awdarílg`an, «korrupenesku» sípatí bolsa chex tilinde «satílíwshí, satqín» mánisin ańlatadí, rus tilindegi Korrupstiya – para ornína satíp alíw, ámeldar shaxslardíń, siyasiy g`ayratkerleriniń satqínlíg`í bolíp tabíladí.
«Korrupstiya» túsinigi mánislerge baylíg`ína qaray filosofiyalíq «sípat», «qásiyet», «tańba» kategoriyalarína jaqín turadí. Sońg`í paytlarda usí atama normativ hám nízamdí jollaw menen baylaníslí hújjetlerde tez-tez isletilmekte. Biraq, respublikamíz nízamshílíg`í hám shet el mámleketler nízamlarínda da «Korrupstiya» túsiniginiń aníq aníqlamasí joq. Korrupstiyag`a ámeldar shaxstí para ornína óz tárepine awdíríw, sípatínda qaraw kerek, degen pikirdi kópshilik qollap-quwatlaydí. Soníń menen birge, usí hádiyse para ornína ámeldar shaxstí óz tárepine awdíríwdan kóre keńrek mániske iye. Ol bir qatar jag`daylarda, ásirese, siyasiy partiyalar hám háreketlerdi qarjílíq támiyinlew menen baylaníslí, talan-tarajlíqlar júz bergeninde siyasiy táreplerge de iye bolíp tabíladí.
Respublikamízda baspadan shíqqan kitap hám maqalalarda korrupstiya degende, joqarí ámeldegi shaxslar tárepinen júz bergen paraxorlíq kózde tutíladí. Geypara avtorlar korrupstiya degen yuridik túsiniktiń engiziliwi, oníń arnawlí bir kórinisleri (máselen, para)ne qarap táriyplew zárúr emes, dep esaplaydí. Sebebi, áne usí túsinikti qatań qálipke salíw menen baylaníslí hár qanday uríníwlar korrupstiya is-háreketleriniń bir bólegi Jínayat kodeksi yaki basqa nízamlardíń tásir sheńberinen shette qalíp ketiwine sebep bolíwí múmkin. Jáne bir qansha alímlar Jínayat kodeksine jalg`íz «korrupstiya» túsiniginiń kiritiliwine qarsí ekenin bildirede. Soníń ishinde, bul jínayat huqíqí normalaríníń eń ápiwayí talaplarína qarsí bolíp, nízamlardíń qopal tárizde buzílíwína alíp keliwi múmkin. Soníń ushín xalíqaralíq kólemde korrupstiyag`a kóp táriypler berilgen, biraq oníń tolíq hám aníq huqíqíy táriypi joq. Olardíń pikirine kóre, «korrupstiya» huqíqíy emes, kóbirek sostiallíq hám kriminologik túsinik bolíp tabíladí. Sol sebepli, og`an arnawlí bir jínayattíń quramí sípatínda emes, al sostiallíq hádiyse dep qaraw kerek. Jínayat nízamínda arnawlí bir jínayíy qílmíslar islegenligi ushín juwapkershilik kózde tutíladí. Usí táriypten kórinip turíptí, ámeldar shaxslardíń paraxorlíq islewi, qumarlíq maqsetlerde xízmet dárejesin ózimshelik penen talan taraj etiwi, ózgeler múlkin talan-taraj etiwi hám ózlestiriwi korrupstiya kórinisleri esaplanadí. Bunnan korrupstiya paraxorlíq sheńberinen keńrek, ózi hám basqalar ushín nízamg`a qarsí ráwishte jeńilliklerdi qolg`a kiritiw maqsetinde ámelinen paydalaníp júz beretug`ín basqa túrdegi jínayatlardí da óz ishine aladí, degen juwmaqqa keliw múmkin. Bul mashqalag`a tiyisli yuridik ádebiyatlardíń analizi sonnan guwalíq beredi, «korrupstiya» túsiniginiń ózinen tísqarí, «korrupstiyalíq huqíqbuzarlíq», «jínayíy korrupstiyalíq qílmís», «jínayíy korrupstiyalíq qílmís quramí», «korrupstiyalíq baylaníslarg`a jínayíy awqam», «korrupstiyalíq qílmís sub’ekti» síyaqlí túsinikler de ilimiy talíqlawg`a mútáj. Korrupstiyaníń sostiallíq qáwipliligi tómendegilerde kórinis beredi: – ol jámiyettiń ruwxíy tiykarlarína zíyan jetkeredi, mámleket hákimiyatín xalíq aldínda abroysízlantíradí hám narazílíqqa sebep boladí; – ósip kiyatírg`an jas áwlad sanasín záhárleydi, «ómir jalataylíq hám ótirikshilikten ibarat eken», degen pikirdi payda etedi; – sostiallíq ádalatqa bolg`an isenimdi sóndiredi, puqaralardíń huqíqlarí hám nízamlíq mápleri buzílíwína alíp keledi; - xalíqaralíq birlikli jámiyette arnawlí bir mámleket haqqínda jaman qíyallardí júzege keltiredi; - jámlengen jínayatshílíqtíń mámleket xízmeti iskerligine kirip baríwína alíp keledi; - ádil sudlaw sistemasín izden shíg`aradí; - jámiyetti demokratlastíríw hám jańalaw, mámleketti modernizastiyalaw prostesslerin páseytiredi; - ekonomikaníń rawajlaníwí hám bekkemleniwine jaman tásir kórsetedi; - basqa kóplegen jaman sostiallíq hádiyseler síyaqlí, óziniń keń tamírlasíwína orín jaratadí, korrupstiya qansha tereń tamírlasqan bolsa, og`an qarsí gúresiw hám oníń aqíbetlerin joq etiw sonshelli qíyínlasadí. Tómende korrupstiya menen baylaníslí jínayatlarg`a toqtalamíz.
Korrupstiyalíq jínayatlar - ámel dárejesinen jeke maqsetlerde paydalaníw menen baylaníslí jínayatlar jíyíndísí bolsa, korrupstiya menen baylaníslí iskerlik jasírín ekonomikaníń tiykarg`í túrlerinen biri bolíp tabíladí. Kópshilik jag`daylarda korrupstiya menen baylaníslí jínayat degende mámleket ámeldar shaxslarí tárepinen jeke máplerdi gózlep, baylíq arttíríw maqsetinde óz ámelinen paydalaníw, puqaralardan para alíw, nízamg`a qarsí ráwishte pul qárejetlerin qolg`a kiritiw túsiniledi.
Korrupstiya jínayatlarí ushín juwapkershilik kózde tutílg`an statyalar dizimine muwapíq, olarg`a Jínayat kodeksiniń túrli baplaríndag`í qílmíslar kiredi. Sol sebepli, korrupstiya ayríqsha bir jínayat emes, al korrupstiyalíq baylaníslardan paydalaníp júz beretug`ín bir neshe jínayatlar jíyíndísí bolíp tabíladí. Buní I. I. Karpets te tastíyíqlaydí. Oníń jazíwínsha, korrupstiya jínayatí quramín oylap tabíwdíń qájeti joq, «sebebi jáhándege nízamlardíń hesh qaysísínda da «korrupstiya» túsinigi jínayat quramí sípatínda tilge alínbaydí. Ol jínayat quramín shólkemlestirmeydi, al jínayatshílíq, basqa kóplegen jínayíy sostiallíq hádiyseler síyaqlí, sostiallíq hádiyse bolíp tabíladí». Oníń bul pikirin qollap-quwatlag`an halda, soní belgileymiz, korrupstiya bir jínayat emes, al bir neshe jínayíy qílmíslar jíyíndísínan ibarat hádiyse, jámlengen jínayatshílíqtíń bir kórinisi bolíp tabíladí.
Jáne basqa enciklopedik dereklerde korrupstiya «siyasat yaki mámleket basqaríwí tarawíndag`í jínayíy iskerlik bolíp, ámeldar shaxslar ózlerine berilgen huqíqlar hám hákimiyat imkaniyatlarínan jeke baylíq arttíríw maqsetinde paydalaníwdan ibarat», dep táriyplengen.
Usí táriyplerde korrupstiyaníń áhmiyeti jeke baylíq arttíríw ushín hákimiyat yaki ámel wákilliginen paydalaníw shólkemlesiwi kórsetilgen, biraq korrupstiya jámlengen jínayatshílíqtíń ayríqsha kórinisi ekenligi hám topar máplerin gózlep isleniwi názerden shette qalg`an. G. Blektiń yuridik sózliginde korrupstiya tómendegishe júrgiziledi:
1) ámeldar shaxstíń rásmiy wazíypalarí hám ózine shaxslardíń huqíqlarí menen muwapíq bolmag`an, arnawlí bir jeńillik beriw niyetinde júz beretug`ín qílmís;
2) ámeldar shaxstíń óz xízmet lawazímí yaki dárejesinen ózine shaxslardíń huqíqlarína qarsí bolg`an maqsetlerde, ózi yaki ózine shaxs ushín qandayda bir ústemlikti qolg`a kirgiziw ushín nízamg`a qarsí ráwishte paydalaníwínan ibarat qílmís.
Yuridik ádebiyatlarda «korrupstiya» atamasína huqíqtaníwshí alímlardíń bergen táriypleri de hár túrli. Máselen, A.I.Dolgova korrupstiyag`a «mámleket ámeldarlarí yaki ózge xízmetkerlerdiń para ornína awdírílíwí hám usí tiykarda olar óz xízmet wákilliklerinen jeke yaki arnawlí bir topar máplerinde paydalaníwí menen sípatí súwretleniwi sostiallíq hádiyse», dep táriyp bergen. N. F. Kuznestova korrupstiya degende mámleket apparatí hám mámleket emes dúzimleriniń xízmetkerlerin para ornína awdíríwdan ibarat sostiallíq qáwipli hádiyseni túsinedi. Biraq sostiallíq hádiyse bolg`an korrupstiyaníń para ornína awdíríw paraxorlíq menen g`ana baylaníslí bolmag`an keńrek aytílíwí da bar hám ol, bizińshe, durísraq bolíp tabíladí. «korrupstiya túsinigi AQSh alímlarí tárepinen ásirese tereń hám hár tárepleme analizlengen», dep jazadí L. V. Mixaylov. Ol: amerikalíq izertlewshiler «korrupstiyaní siyasiy g`ayratkerler mámleket apparatí xízmetkerleri, biznesmenler hám basqa shaxslardíń bayíw, sostiallíq huqíqín joqarílatíw maqsetinde, jeke, shańaraqlíq yaki arnawlí bir topar máplerin gózlep, óz rásmiy wazíypalarí hám mámleket funkstiyalarín orínlawdan bas tartíw sípatínda sípatlaydí», deydi. Korrupstiyaní G. A. Satarov «ámel dárejesin jeke mápi niyetinde talan-taraj etiw», J. Tojiboev bolsa «mámleket basqaríwíníń imkaniyatlarínan paydalaníw, oní óz máplerine boysíndírg`an halda shólkemlestiriw» sípatínda táriypleydi. Ayrím ádebiyatlarda «korrupstiya... – mámleket lawazímínan jeke payda kóriw ushín nízamg`a jat paydalaníw» sípatínda táriyplengen. Oníń Nízamg`a jat mámleket organlarínda joqarí lawazímlardí iyelegen shaxslardíń minez-qulqín tártipke salíwshí nízamlar (qag`íydalar) bar ekenligin ańlatadí. Bul boyínsha mámleketimizdiń birinshi Prezidenti Islam Karimov óziniń «Ózbekstan XXI ásir bosag`asínda: qáwipsizlikke qáwip, turaqlílíq shártleri hám rawajlaníw kepillikleri» shíg`armasínda: «korrupstiya, eń áwele, jámlengen jínayíy dúzimlerge mádetker bolíw yaki tuwrídan-tuwrí járdem beriw ushín mámleket xízmetiniń imkaniyatlarínan paydalaníw bolíp tabíladí», dep táriyp bergen. A. K. Fokaxodjaevtiń korrupstiyag`a bergen táriypi de díqqatqa ílayíq. Oníń jazíwínsha, kriminologik hám de sostiallíq-huqíqíy kóz-qarastan korrupstiya – jámlengen jínayatshílíqtíń bir túri. Usí jínayattí islew negizinde tek g`ana materiallíq baylíq arttíríw emes, al hákimiyatqa umtílíw mápleri de jatadí. Korrupstiya mámleket hám basqa keńseler xízmetkerleriniń rásmiy xízmet wákilliklerin, olar menen baylaníslí dáreje hám imkaniyatlarín jeke máp yaki arnawlí bir topar mápleri jolínda, jeke mápi maqsetlerinde paydalaníwínda kórinetug`ín sostiallíq hádiyse bolíp tabíladí».
Joqarída «korrupstiya» túsinigine berilgen táriyplerdi ulíwmalastírg`an halda, og`an sonday táriyp beriw múmkin: korrupstiya – mámleket xízmetindegi ámeldar hám juwapker ámeldar shaxslardíń óz ámel dárejesi hám iyelep turg`an hám de ol menen baylaníslí bolg`an abroyínan jeke payda kóriw yaki bir topar shaxslardíń mápleri jolínda jeke mápi maqsetlerinde paydalaníwdan ibarat sostiallíq qáwipli qílmíslar jíyíndísí bolíp tabíladí. Joqarída bayan etilgen táriypler analizi tómendegi juwmaqlarg`a keliw imkanín beredi: birinshiden, bul aníq yuridik táriypi bar bolmag`an sostiallíq hádiyse bolíp, korrupstiya háreketleri jámiyet turmísíníń kúndelik normasína aylansa, pútkil puqaralíq jámiyeti hám mámlekettiń krizisine alíp keledi; ekinshiden, usí huqíqbuzarlíq sub’ektleriniń arnawlí bir sheńberi bar (bular, áwele, mámleket xízmetindegi ámeldar hám juwapker ámeldar shaxslar, hákimiyat wákilleri hám mámleket funkstiyalarín orínlaw wákilligine iye bolg`an basqa shaxslar, sonday-aq jeke sektorda basqaríw funkstiyalarín orínlawg`a wákil shaxslar bolíp tabíladí); úshinshiden, usí sub’ektler óz ámel dárejesi, hákimiyat yaki lawazím wákili, huqíqíy dárejesi, iyelegen lawazímíníń dárejesi hám abroyínan Nízamg`a jat paydalanadí; tórtinshiden, korrupstiya sub’ektleriniń iskerligi jeke baylíq arttíríw maqsetinde yaki ózine shaxslar mápleri yaki korporativ mápler jolínda ámelge asírílíwí múmkin. Ámeldi talan-taraj etiw arqalí múlkti talan-taraj etiw yaki paraxorlíq jínayatlarí korrupstiya jínayatshílíg`íníń eń qáwipli kórinisleri esaplanadí.
«Korrupstiya» termini latínsha «corruptio» sózinen kelip shíqqan bolíp, etimologik mánisi «buzíw, satíp alíw» bolíp tabíladí. Usí eki sóz korrupstiyaníń túsinigin belgilep beredi.
BMShniń korrupstiyag`a qarsí gúreske tiyisli mag`líwmatnamasínda: «korrupstiya – jeke maqsette payda alíw ushín mámleket hákimiyatín talan-taraj etiw» ekenligi kórsetilgen.
Jáhán bankiniń házirgi dúnyada mámlekettiń roline bag`íshlang`an esabatínda korrupstiyag`a sonday táriyp berilgen: korrupstiya – «jeke máp ushín mámleket hákimiyatín talan-taraj etiw».
Siyasattaníwshílar hám filosoflar bul hádiyseni baylíq yaki hákimiyatqa nízamsíz qurallar menen erisiw, dep táriypleydi.
Ádebiyatlardí úyreniw sonnan dálil beredi, korrupstiyaní ámel etiw dárejelerine qaray tómen, joqarí hám vertikal korrupstiyag`a ajíratíw múmkin.
Korrupstiya tiykarg`í sostiallíq xízmetlerdi para beriw imkaní bolmag`an shaxslar ushín jetisip bolmas nársege aylantíradí. Korrupstiya rawajlaníw ushín az g`ana qárejetti basqa maqsetlerge saríplap, tiykarg`í mútájlikler – azíq-awqat, salamatlíqtí saqlaw hám bilimlendiriw tarawíndag`í mútájliklerdiń támiyinleniwin qíyínlastíradí. Ol hár túrli sostiallíq toparlar arasínda kemsitiw, teńsizlik hám ádalatsízlíqtí keltirip shíg`aradí, shet el investistiyalar hám járdemlerdi qashíradí, rawajlaníwdí ástenlestiredi. Sol sebepli, ol siyasiy turaqlílíq hám sostiallíq-ekonomikalíq rawajlaníw jolíndag`í juwapkerli tosíq esaplanadí.
Tómen korrupstiya hákimiyatí hám basqaríw organlaríníń orta hám tómen dárejedegi eń kóp tarqalg`an bolíp, ámeldarlar hám puqaralardíń udayí óz-ara múnásibeti menen (dizimnen ótiw, shtraflar, listenziya hám túrli ruxsatnamalar alíw síyaqlílar) menen baylaníslí.
Korrupstiyaníń usí formasí ministrlikler hám keńselerdiń pútkil vertikalí dárejesinde, ásirese Finans ministrlikleri (transferler, dotastiyalar, ssudalar hám basqa byudjet qárejetlerin ajíratíwda) gúzetiledi. Bul jerde korrupstiya ádette joqarí hám tómen korrupstiya arasíndag`í kópir wazíypasín orínlaydí. Bul júdá qáwipli bolíp tabíladí, sebebi usí hádiyse tarqalg`an háreketler basqíshínan tamírlasíp atírg`an formalar basqíshínan ótkeninen dálil beredi.
XX ásirdiń ekinshi yarímína kelip korrupstiya xalíqaralíq mashqalag`a aylandí. Bir mámleket sheńberinde tamírlasqan korrupstiya basqa mámleketlerdiń rawajlaníwína jaman tásir kórsetpekte. 1995-jíldíń 31-dekabrinde baspadan shíqqan «Finansial Times» gazetasí dúnya xalqínda korrupstiyag`a tiyisli sawatlílíqtí asíríw maqsetinde 1995-jíldí «Korrupstiya jílí» dep dag`azalag`anlíg`í kópshilikke belgili. Birlesken Milletler shólkemi bolsa korrupstiyag`a tiyisli sawatlílíqtí úgit-násiyatlaw ushín 9-dekabrde «Xalíqaralíq korrupstiyag`a qarsí gúresiw kúni» dep usínís etti hám usí kún 2004-jíldan baslap belgilenip kelinedi.
Korrupstiya – bul jámiyetti túrli jollar menen iskenjege alatug`ín qorqíníshlí illet bolíp tabíladí. Ol demokratiya hám huqíq ústemligi tiykarlarína zíyan jetkeredi, insan huqíqlarí buzílíwína alíp keledi, bazarlar iskerligine qarsílíq etedi, turmís sapasín jamanlastíradí hám adamlar qáwipsizligine abay etetug`ín jámlengen jínayatshílíq, terrorizm hám basqa hádiyseler tamírlasíp, gúllewi ushín sharayat jaratíp beredi.
Korrupstiya sonísí menen qáwipli, ol sostiallíq teńsizlikti júzege keltiredi, biznes júrgiziw qárejetlerin asíradí, demek, milliy ekonomikaní qarsílasqa shídamsíz etedi, arnawlí bir dárejede siyasiy qararsízlíqtí keltirip shíg`aradí. Korrupstiyaníń sostiallíq qáwipliligi tómendegilerde kórinedi:
– ol jámiyettiń ruwxíylíq tiykarlarína zíyan jetkeredi, mámleket hákimiyatín xalíq aldínda abroysízlantíradí hám narazílíqqa sebep boladí;
– ósip kiyatírg`an jas áwlad sanasín záhárleydi, «turmís aldawshílíq hám jalataylíqtan ibarat eken», degen pikirdi payda etedi;
– sostiallíq ádalatqa bolg`an isenimdi sóndiredi, puqaralardíń huqíqlarí hám nízamlíq mápleri buzílíwína alíp keledi;
– xalíqaralíq birgelikli jámiyette arnawlí bir mámleket haqqínda jaman qíyallardí júzege keltiredi;
– jámlengen jínayatshílíqtíń mámleket xízmeti iskerligine kirip baríwína alíp keledi;
– ádil sudlaw sistemasín izden shíg`aradí;
– jámiyetti demokratlastíríw hám jańalaw, mámleketti modernizastiyalaw prostesslerin páseyttiredi;
– ekonomikaníń rawajlaníwí hám bekkemleniwine jaman tásir kórsetedi;
– basqa kóplegen jaman sostiallíq hádiyseler síyaqlí, óziniń keń tamírlasíwína orín ajratadí, korrupstiya qansha tereń tamírlasqan bolsa, og`an qarsí gúresiw hám oníń aqíbetlerin joq etiw sonshelli qíyínlasadí.
Tómende korrupstiya menen baylaníslí jínayatlarg`a toqtalamíz. Korrupstiyalíq jínayatlar - ámel dárejesinen jeke maqsetlerde paydalaníw menen baylaníslí jínayatlar jíyíndísí bolsa, korrupstiya menen baylaníslí iskerlik jasírín ekonomikaníń tiykarg`í túrlerinen biri bolíp tabíladí. Kópshilik jag`daylarda Korrupstiya menen baylaníslí jínayat degende mámleket ámeldar shaxslarí tárepinen jeke máplerdi gózlep, baylíq arttíríw maqsetinde óz ámelinen paydalaníw, puqaralardan para alíw, nízamg`a qarsí ráwishte pul qárejetlerin qolg`a kirgiziw túsiniledi.
Ózbekstan Respublikasíníń Jínayat kadeksinde juwapkerlik belgilengen tómendegi sostiallíq qáwipli qílmíslar korrupstiyalíq jínayatlar esaplanadí:
1) ózlestiriw yaki rastrata jolí menen talan-taraj etiw;
2) jínayíy jol menen tabílg`an múlkti alíw yaki ótkeriw;
3) byudjet tártibin buzíw;
4) hákimiyat yaki ámel wákilligin talan-taraj etiw;
5) hákimiyat yaki ámel wákili sheńberinen shetke shíg`íw;
6) hákimiyat háreketsizligi;
7) ámel jalg`anlíg`í;
8) para alíw;
9) para beriw;
10) para alíw-beriwde dáldálshílíq etiw;
11) xízmetkerdi para ornína awdíríw;
12) tawlamashílíq jolí menen haq beriwdi talap etiw;
13) ádalatsíz húkim, sheshiw qararí, ajírím yaki qarar shíg`aríw;
14) tergew etiwge yaki sud islerin sheshiwge aralasíw;
15) jínayíy awqam shólkemlestiriw;
16) jínayíy iskerlikten alíng`an qárejetlerdi legallastíríw
Korrupstiyaníń kelip shíg`íw sebepleri:
Korrupstiya – global hádiyse, onnan zíyan kórmegen mámleket joq, biraq korrupstiyalasíw dárejesi túrli mámleketlerde hár túrli. Bul korrupstiya tamírlarí tereń bolíwínan gúwalíq beredi.
Atap ótiw kerek, 2003-jíl 9-dekabr kúni BMShniń korrupstiyag`a qarsí gúresiw konvenstiyasí imzalandí. Usí konvenstiya korrupstiya síyaqlí apatqa qarsí global dárejede gúresiwge imkan beretug`ín jańa hújjet esaplanadí. Konvenstiya dúnyalíq rawajlaníwg`a kómeklesiwde hám de hámmeniń párawanlíg`í ushín kisilik dúnyasín jetilistiriwge qaratílg`an islerde hadallíq, huqíq ústemligin húrmet etiw, esabat júrgiziw hám áshkaralíq síyaqlí páziyletler zárúrligin tastíyíqlaydí. Búgin dúnyaníń 158 mámleketi usí konvenstiyaníń ag`zalarí esaplanadí.
2008-jíl 7-iyul kúni Prezidentimiz tárepinen Ózbekstan Respublikasíníń «Birlesken Milletler Shólkeminiń korrupstiyag`a qarsí gúresiw konvenstiyasína (Nyu-York 2003-jíl 31-oktyabr) qosílíwí haqqínda»g`í nízamí imzalandí. Sol síyaqlí usí sostiallíq emes hádiyseniń aldín alíw, og`an qarsí gúresiw boyínsha xalíqaralíq májbúriyatlar qabíl etilgenligi belgili.
Mámleketimiz g`árezsizlikke erisken birinshi dáwirde-aq korrupstiyag`a qarsí gúresiw máselesine ulíwma mámleket kóleminde wazíypa sípatínda qaralíp, oníń aldín alíw hám mámleket apparatín korrupsionerlerden tazalaw boyínsha izbe-iz hám turaqlí isler alíp barílmaqta.
Ózbekstan Respublikasínda kóp g`ana huqíqtí qorg`aw organlarí quramínda korrupstiya hám jámlengen jínayatshílíqqa qarsí gúresiwshi ayríqsha dúzim hám bólimler qáliplestirildi.
Házirgi kúnde mámleketimizde korrupstiyag`a qarsí gúresiw boyínsha huqíqíy ólshemler jetilisip barmaqta.
Ózbekstan Respublikasí Konstitustiyasíníń 2-statyasína muwapíq «Mámleket xalíq iradasín aníqlap, oníń máplerine xízmet etedi. Mámleket organlarí hám ámeldar shaxslar jámiyet hám puqaralar aldínda juwapker bolíp tabíladí» delinedi. Tiykarg`í nízamníń bunday talaplarí mámleket hákimiyatí, mámleket xízmeti hám máhálliy ózin-ózi basqaríw organlaríníń iskerlik mexanizmlerinde yaki olardíń tarawlarínda ámeldar shaxslardíń juwapkershiligin asíradí, mámleket apparatíníń puqaralar aldíndag`í májbúriyatlarín belgilep beredi.
Mámleket apparatí sistemasínda ámel talan-tarají, paraxorlíq,jámlengen yaki korrupstion jínayatshílíqtíń sostiallíq qáwipliligi dál sol sistema buzílíwína yaki zíyanlaníwína sebep boladí. Mámlekettiń siyasiy, ekonomikalíq, huqíqíy sistemasína zíyan jetkizedi. Korrupstiya jínayatshílíg`ín ámeldardíq jínayatlarísíz qíyal etip bolmaydí. Ámeldi talan-taraj etiw arqalí múlkti talan-taraj etiw yaki paraxorlíq jínayatlarí korrupstiya jínayatshílíg`íníń eń qáwipli kórinisleri bolíp esaplanadí.
Usí jónelistegi itibarg`a tán isler qatarínda korrupstiyag`a qarsí gúresiwdiń tolíq sistemasí jaratílg`anín ayríqsha atap ótiw kerek.
Jurtímíz Sh.Mirziyoev tárepinen bul illettiń aldín alíw boyínsha qatar usíníslar berildi. Ásirese, 2017−2021-jíllarda Ózbekstandí rawajlandíríwdíń bes turaqlí jónelisi boyínsha háreketler strategiyasínda orín alg`an ekinshi turaqlí jónelis «Nízam ústemligin támiyinlew hám sud-huqíq sistemasín jáne de reformalawdíń ústem jónelisleri» dep atalíp, oníń 4-bántinde Jínayatshílíqqa qarsí gúresiw hám huqíqbuzarlíqlardíń aldín alíw sistemasín jetilistiriwde korrupstiyag`a qarsí gúresiwdiń shólkemlesken- huqíqíy mexanizmlerin jetilistiriw hám korrupstiyag`a qarsí gúresiw ilajlaríníń nátiyjeliligin asíríw wapzíypasí qoyílg`an. Korrupstiyag`a qarsí gúresiw Ózbekstan Respublikasíníń mámleket siyasatí hám mámleket iskerliginiń ústem wazíypalarínan biri esaplanadí.
2017-jíl 17-yanvarda 34 statyadan ibarat «Korrupstiyag`a qarsí gúresiw haqqínda»g`í Nízamníń qabíl etiliwi mámleket apparatí hám puqaralíq jámiyeti institutlaríníń usí qáwipli illet penen gúrestegi kúsh hám imkaniyatlarín birlestiriw imkanín berdi.
Huqíqtí qorg`aw organlaríníń iskerlik mazmuní pútkilley ózgermekte. Huqíqbuzarlíqlar profilaktikasí hám jínayatshílíqqa qarsí gúresiwdiń tolíq jańa sistemasí jaratíldí. Tek jazalaw menen qorqítíp, huqíqbuzarlíqlardíń aqíbeti menen gúresiw emes, al nízamsíz háreketler júz beriwiniń erte aldín alíw eń aktual wazíypag`a aylandí.
Korrupstiya hám jínayatshílíq
Hár bir mámleket tariyxínda jańa sostiallíq sípatína ótiw, ókinishli, korrupstiya hám jínayatshílíq síyaqlí jeksurín hádiyse menen birge júz bergen. Sol menen birge, jínayatshílíqtíń ósiwi tek g`ana reformalar jolína saldamalí tosíq emes, al ótiw dáwirinde belgilengen maqsetlerge erisiwge de qarsí tikkeley qáwip tuwdíradí.
Oraylíq Aziyaníń basqa mámleketleri síyaqlí Ózbekstan Respublikasí da bunnan tísqarí emes. Korrupstiyag`a hám jínayatshílíqqa qarsí gúresiw mashqalalarína bizdegi qízíg`íw zinhar emes. Álbette, bul boyínsha keń tarqalg`an hám ulíwma aytílg`an bir pikirdi, yag`níy totalitarizmnen demokratiya hám bazar múnásibetlerine awíwday qíyín dáwir uqíbín tiykarg`í siyasiy, ekonomikalíq hám mádeniy dúzimlerdi sińdirip taslawdí ańlatadí, bul bolsa ádep-ikramlílíq normalarína jaman tásir etedi hám jínayatshílíq waqtínda korrupstiya aníq ráwishte kúsheyedi, degen juwmaktí esletip ótiw múmkin. Biraq bul hádiyseler mámleket-sistemasíníń qáwipsizligi, qarar tapqanlíg`í hám aqíbetinde jas keleshegimizge qanday qáwip salíwín tereń túsiniw aníq, negizinen, bir g`ana sol aníqlamaníń ózi kemlik etedi.
Narkotik zatlar islep shíg`aríw hám olar menen sawda etiw. Usí jínayíy biznes jaratíp beretug`ín júdá úlken baylíq arttíríw imkaniyatlarí oníń qatnasíwshílarín xalíqaralíq huqíqíy normalar menen de, milliy nízamlar jíynag`í menen de, ásirese, «aq ájel»diń qáterli aqíbetleri menen de esaplaspay, hámme isti islewge májbúr etpekte.
Jasírínsha qural satíw. Bul «biznes» te aymaqlíq tartíslar hám máhálliy uríslardíń tos-topalanínan paydalaníp keliwshilerge úlken qárejet keltirmekte. Bunday qozg`alańlar ushín qurallí qarama-qarsílíqtí dawam ettiriw hám keskinlikti saqlap turíw qural-jaraqlaríníń jasírín bazarín keńeytiriw ushín eń jaqsí shárt-sharayat ekenligin jáne bir márte atap ótiwge qájet bolmasa kerek.
Jasírínsha qural satíw xalíqaralíq terrorizm dep atalg`an jínayíy hádiyse menen birge júredi, geyde bolsa oní keltirip te shíg`aradí. Ózgeler qanín tógiw esabína kóp qárejet alíwdí qálewshiler tolíq joq bolíp ketetug`ín zamanlar keliwine ele kóp barg`a wqsaydí. Bul taypag`a kiriwshi «biznesshiler» ushín kan hám pák emes siyasat quríwg`a pul dúnyaníń túrli múyeshlerinde xalíqaralíq urílardí jallaw hám sínap kóriw múmkin bolatug`ín tartíslardí xoshametlew boyínsha eń qolay qural ekenligin aytpasa da boladí.
Og`ada, xalíqaralíq jínayatlardíń jáne bir túri SSSR párshelenip ketkeninen keyin ásirese rawajlandí. Ol ayrím dúzimler hám shólkemlerdiń eki-jaqlama paydalaníwg`a mólsherlengen texnologiyalardí hám de energiya dereklerin qolg`a kiritiwge umtílíwí menen baylaníslí bolíp tabíladí. G`alabalíq kiriw quralín islep shíg`aríwg`a mólsherlengen texnologiyalar siyasiy hám hátte jínayatshí wáswáslar qolína túsip qalíwí múmkinliginen kelip shíg`atug`ín aqíbetlerdi qíyal etiwdiń ózi qorqíníshlí.
Xalíqaralíq jínayatshílíqtíń sol síyaqlí barlíq túrleri tek g`ana ayríqsha alíng`an bir mámleketke real qáwip salmaqta, al keń kólemdegi qáwipsizlikti saqlap turíw kelesheklerin de gúman astína qaldírmaqta. Biz, Ózbekstan jámáátshiligi, Oraylíq Aziya aymaqlíq áne sol kóz-qarastan qarag`anda, xalíqaralíq jínayatshí awqamlar ushín «shiyrin luqma» ekenligin jaqsí túsinemiz. Bul aymaq jáhán kommunikastiyalarí tutasqan orín bolíp, onnan narkotik zatlar menen sawda etiwshi kárxanalar paydalanbawína hesh kim kepillik bere almaydí. Aymaqta qanlí tartíslar dawam etpekte, onda kóp qural-úskene toplang`an, bul jag`day qural menen jasírínsha sawda etiwshiler hám Oraylíq Aziyaní xalíqaralíq terrorshílardí sínaqtan ótkerip alatug`ín maydan dep esaplaytug`ínlardíń júdá háwesin keltirmekte. Aymaqta úlken mug`darda orínlar, soníń ishinde párshelengen ózgesheligine iye bolg`an derekler de toplang`an. Joqarí texnologiyalí, soníń ishinde eki jaqlama paydalanílatug`ín texnologiyalí islep shíg`aríwshílar bar. Bul jag`day og`an halal isbilermenlerdiń g`ana emes, soníń menen birge úlken jínayatshí birlespeleriniń de kiriwin arttíríwí gúmansíz.
BMSh aldínda turg`an eń global mashqalalardan biri sanalg`an korrupstiyag`a qarsí gúresiwdiń mámleketler arasínda muwapíqlastírílg`an bag`darlamalarí hám basqa huqíqíy normalarí islep shíg`ílg`an. Ásirese, 2005-jíl dekabr ayínda kúshke kirgen korrupstiyag`a qarsí konvenstiya keń sheńberde qabíl etilgen xalíqaralíq huqíqíy hújjet bolíp, oníń jobasí eki jíl dawamínda 130 dan artíq mámleketler qatnasíwínda dodalang`an. Onda korrupstiyag`a qarsí xalíqaralíq hám milliy gúres ámeliyatín jolg`a qoyíw hám de olardí ámelge asíríw mexanizmleri belgilengen. Bul illetke qarsí gúresti jáhán talaplarí tiykarínda qáliplestiriw maqsetinde, 2008-jíl 7-iyulda mámleketimiz BMShniń korrupstiyag`a qarsí konvenstiyasín ratifikastiya etti. Usí jílí «Birlesken Milletler Shólkeminiń korrupstiyag`a qarsí konvenstiyasína Ózbekstan Respublikasíníń qosílíwí haqqínda»g`í nízam qabíl etildi. Usí nízamg`a kóre, Ózbekstan Respublikasíníń Bas prokuraturasí, Ishki isler ministrligi, Milliy qáwipsizlik xízmeti hám Adliya ministrligi korrupstiyaníń aldín alíw boyínsha aníq is-ilajlar islep shíg`íw hám olardí ámelge asíríwda basqa qatnasíwshí mámleketlerge járdem kórsetiwi múmkin bolg`an organlar sípatínda belgilenedi. Korrupstiyag`a qarsí gúresiw siyasatí mámleket hám jámiyet turmísíníń túrli tarawlarda Korrupstiya sebepleri hám júz beriwine imkan beretug`ín shárt-sharayatlardí joq etiwge qaratílg`an hár tárepleme hám izbe-iz is-ilajlardí qamrap aladí.
Korrupstiya, eger og`an qarsí udayí gúres alíp barílmasa, kóbeyiw, keńeyiwine meyil bolg`an fenomen bolíp tabíladí. Mámleketimizdiń Birinshi Prezidenti I.Karimov orínlí atap ótkenindey, búgingi kúnde tek ekonomikag`a emes, al, eń áwele, respublikaníń siyasiy hám xalíqaralíq dárejesine, jámiyetimizdiń ruwxíy-ádep-ikramlílíq dárejesine úlken zíyan jetkerip atírg`an eń qáwipli illet – korrupstiya bolíp tabíladí. Mámleketimizde usí jínayatqa qarsí gúresiw máselesine g`árezsizliktiń birinshi kúnlerinde aníq saldamalí itibar qaratílg`an. Ótken dáwir dawamínda korrupstiya hám jínayatshílíqqa qarsí gúresiw hám de oníń aldín alíwg`a qaratílg`an bekkem huqíqíy baza qáliplestirildi. Respublikamízda BMSh qáwenderliginde qabíl etilgen EKOSOS (BMShniń Ekonomikalíq hám sostiallíq keńesi)niń Korrupstiyag`a qarsí gúresiw rezolyustiyasí (1995), Mámleket ámeldar shaxslaríníń xalíqaralíq ádep-ikramlílq kodeksi (1996), Xalíqaralíq sawda-satíq shólkemlerinde korrupstiya hám paraxorlíqqa qarsí gúresiw haqqíndag`í deklarastiya (1997), Milletleraralíq jámlengen jínayatshílíqqa qarsí gúresiw konvenstiyasí (2000) hám basqa xalíqaralíq hújjetlerdiń qabíl etilgenligi usí illetke qarsí gúreste zárúr faktor bolmaydí. Sonday-aq, mámleketimiz 2010-jíl mart ayínda Ekonomikalíq birge islesiw hám rawajlaníw shólkem sheńberinde (2003-jíl 10-sentyabrde) qabíl etilgen korrupstiyag`a qarsí gúrestiń Istambul rejesine qosíldí. Oliy Majlis bolsa Jínayíy qárejetlerdi legallastíríwg`a hám terrorizmdi qarjílastíríwína qarsí gúresiw boyínsha Evroaziya toparí haqqíndag`í pitimdi (Moskva, 2011-jíl 16-iyun) 2011-jíl 13-dekabrde ratifikastiyaladí.