Masarykova univerzita filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia

5. 2. Vliv Trenu na českou Novou hudbu

V českém prostředí měla polská škola největší vliv na skladatele Luboše Fišera, který se v 60. letech začal seznamovat s  kompozičními postupy Nové hudby a především s dílem Krysztofa Pendereckého. Pod vlivem skladby Tren ofiarom Hiroszimy Fišer objevil sonoristické možnosti témbrové hudby a řadu nových kompozičních technik, z nichž uplatňoval především řízenou aleatoriku. K nejvýznamnějším skladbám Luboše Fišera, které byly tímto dílem inspirovány, patří Symfonická freska (1962–1963), Relief pro varhany (1964) a Komorní koncert pro klavír a orchestr (1963–1964). K vrcholným skladbám, které zkomponoval pod vlivem Pendereckého a polské skladatelské školy, náleží Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965), Caprichos podle Goyi pro komorní a smíšený sbor (1966) a Requiem (1968). Tyto skladby jsou charakteristické zřetelnými výrazovými kontrasty, podobnou atmosférou a blízkým tónovým materiálem. Orchestrální skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy získala shodou okolností cenu Tribune Internationale de Compositeurs Unesco (Mezinárodní skladatelské tribuny Unesco) v Paříži, stejně jako Pendereckého Tren ofiarom Hiroszimy.

Luboš Fišer se narodil 30. 9. v roce 1935 v Praze. V kompoziční třídě Emila Hlobila vystudoval Pražskou konzervatoř, dále pak pokračoval na hudební fakultě Akademie múzických umění. Již v době studií Fišer dospěl k osobitému hudebnímu výrazu, který charakterizovala vášnivá emocionalita. Ve své tvorbě se často nechával inspirovat díly nejslavnějších malířů (Leonardo da Vinci, Francisco Goya, Albrecht Dürer), středověkou kulturou (například komorní opera Lancelot z roku 1959) či historickými texty (Nářek nad zkázou města Ur pro soprán a baryton sólo, tři recitátory, dětský, smíšený a recitační sbor, tympány a zvony z roku 1970). Podobně jako Krysztof Penderecki byl Luboš Fišer velmi vzdělaným skladatelem, který projevoval velkou úctu k dávným hudebním mistrům. Dalším společným rysem těchto dvou autorů byl nesmírný cit pro ztvárnění obrazové složky, což se stalo velkým předpokladem pro tvorbu filmové hudby, jíž se Fišer i Penderecki plně věnovali.

Orchestrální skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy je bezpochyby napsána pod největším vlivem Pendereckého Trenu obětem Hirošimy. Podobnosti lze spatřit již v samotném názvu, který je u obou skladeb spojen s určitou tragédií a pochmurnou atmosférou. Také emotivní dopad obou skladeb na posluchače je velmi citelný. Fišerova kompozice Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy je inspirována slavným dílem Apokalypsa renesančního grafika, malíře a teoretika Albrechta Dürera. Jedná se o ilustraci Zjevení sv. Jana, jež se nachází v poslední knize Nového Zákona. Albrecht Dürer zde použil techniku dřevorytu, která zvýrazňuje dramatičnost a reálnost okamžiku apokalypsy. Luboš Fišer přiblížil vztah tohoto výtvarného díla a jeho inspirace pro Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy již v samém úvodu partitury: „Inspirace Dürerovým grafickým listem Apocalypsis cum figuris nesmí být pro výklad díla zavádějící. Její vliv se do díla promítá pouze jako asociační zdroj. Projevuje se ve vnitřním ústrojenství skladby, tj. zvukovou přísností, klasickým instrumentářem a určitým řádem odpovídajícím grafické čistotě Dürerova rukopisu.“²⁹

Pod vlivem Pendereckého zde souzvuky mají výlučně témbrový charakter, který určuje atmosféru dílčích částí. Taktéž instrumentace je velmi nekonvenční. Vymezuje záhadné, tragické, ale současně velmi niterné plochy, jež obměňují zastřený témbr cembala s pulsem bicích nástrojů. Smyčce tvoří imobilní klastr. Podobně jako ve skladbě Tren ofiarom Hiroszimy jsou i zde přesně určené časové údaje, jimiž se interpreti musí řídit. Kromě dodržování vyznačené doby mají hráči poměrnou volnost. Fišer tedy zde po vzoru Krysztofa Pendereckého využívá principy řízené aleatoriky. Grafická notace nedosahuje takových extrémů jako v případě Trenu. Je o něco umírněnější a zápis obsahuje tzv. proporční notaci, která obsahuje klasickou taktovou strukturu.

Obrázek J. Příklad proporční notace v partituře díla Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy

Také v oblasti dynamiky pracuje Luboš Fišer pod výrazným vlivem Trenu ofiarom Hiroszimy. Podobně jako Penderecki zde využívá dynamických kontrastů, v nichž dochází k náhlému střídání fortissima a pianissima a kulminací doplněných o efekt vytrácení.

Tuto inspiraci skladbou Tren ofiarom Hiroszimy doplňuje Luboš Fišer o svou osobitou a zcela originální hudební řeč, která společně s vlivem polské skladatelské školy vytváří jeho jedinečný autorský styl. Díky němu se stal Luboš Fišer výrazným a uznávaným skladatelem soudobé artificiální a filmové hudby.

5. 3. Reflexe skladby Tren ofiarom Hiroszimy na české hudební scéně

Kompozice Tren ofiarom Hiroszimy představuje pro interprety velmi náročnou záležitost. Skladba vyžaduje důkladnou přípravu, nácvik nových technických způsobů hry, mnohahodinové studium a profesionální hudebníky, kteří jsou schopni interpretovat netradiční grafickou notaci a zahrát zcela nové komplikované artikulační postupy. Také na posluchače klade tato hudba nemalé nároky a je zapotřebí znalosti širších souvislostí. Vzhledem k těmto problémům, které se kolem skladby vyskytují, se Tren ofiarom Hiroszimy objevuje na hudebních scénách v menším měřítku.

Na české hudební scéně se tato skladba objevila v podání dvou nevýznamnějších těles, a to Filharmonie Brno a České filharmonie. V lednu roku 2013 zazněla skladba Tren ofiarom Hiroszimy v podání České filharmonie. Koncert se uskutečnil 17. 1. 2013 v Dvořákově síni pražského Rudolfina, kde se jako hostující dirigent představil v té době devětadvacetiletý vítěz Pražského jara a špičkový polský dirigent Krysztof Urbański, u něhož polský repertoár hraje v programech významnou roli. Skladba Tren ofiarom Hiroszimy byla Českou filharmonií provedena ihned v úvodu večera. Na programu dále zazněl Dvořákův Violoncellový koncert h moll, který zahrála oceňovaná argentinská violoncellistka Sol Gabetta, závěr koncertu tvořila Symfonie č. 5 d moll ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče.

Na brněnské hudební scéně zazněla tato skladba v rámci 26. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Expozice nové hudby pořádaného Filharmonií Brno v červnu roku 2013, podtitul festivalu nesl název Zvučící zahrady. Posluchači tak měli možnost setkat se s hudbou soudobých autorů přímo v brněnských zahradách, v místech na zahrady proměněné a v koncertních sálech. Skladba Krysztofa Pendereckého Tren ofiarom Hiroszimy byla uvedena 12. 6. 2013 během zahajovacího koncertu v Besedním domě. Jak již bylo řečeno, zazněla v podání Filharmonie Brno, pod taktovkou Macieje Tworeka – polského dirigenta, klavíristy a uměleckého kolegy Krysztofa Pendereckého. Skladba Tren ofiarom Hiroszimy zahajovala celý koncert a představovala velkolepý začátek celého festivalu, který měl podle slov organizátorů představovat určitou reminiscenci na minulý ročník festivalu Expozice nové hudby. Součástí tohoto koncertu byly také skladby Syrmos pro smyčcový orchestr z roku 1965 od řeckého avantgardisty Iannise Xenakise a meditativní dílo Natura renovatur pro 11 smyčců (1967) zkomponované Giacintem Scelsim. Následovalo provedení skladby Mauricia Kagela Szenario pro smyčcový orchestr a magnetofonový pás (1981–1982), jehož součástí byla projekce němého filmu Andaluský pes z roku 1929 (režie Luis Buñuel). Závěrem koncertu zazněla skladba Alberta Breiera Wald der Klänge des Gedenkens pro 18 smyčců, zvony a zvonkohru (1999).

Na české hudební scéně se běžně objevují i další skladby Krysztofa Pendereckého. Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka dokonce uvedla 10. září roku 2013 světovou premiéru věty Adagio z jeho 3. symfonie v autorské interpretaci pro smyčcové nástroje dokončené v roce 1995. Tuto premiéru dokonce Penderecki osobně navštívil a oslavil tím v Praze své osmdesáté narozeniny. Úplně poprvé však Penderecki zavítal do Čech již v roce 1989 a po revoluci se sem vracel relativně často jako dirigent, posluchač a důležitý host mnoha hudebních akcí. V 90. letech zde dirigoval Českou filharmonii, se kterou představil své i Beethovenovy skladby. Na památku stého výročí založení České filharmonie dokonce na objednávku zkomponoval klarinetový koncert. Na českém trhu se také v roce 2012 objevilo CD, na kterém v jedinečném projektu umělecky spolupracují Krysztof Penderecki a jeho velký obdivovatel Jonnym Greenwoodem (kytarista skupiny Radiohead). Na této nahrávce je uvedena skladba Tren ofiarom Hiroszimy doplněná o alternativní rockové impulsy Jonnyho Greenwooda.

6. Závěr

Hudební dílo Tren ofiarom Hiroszimy Krysztofa Pendereckého stojí na samém počátku jeho skladatelské tvorby a kromě nových kompozičních impulsů přináší zcela mimohudební prvky, které vycházejí z kontrastu lidských životních prožitků. Dobro a zlo, radost a utrpení, láska a nenávist, život a smrt. Tato hudební výpověď je podstatou témbrové složky díla.

Expresivní bolestná drásavost a novátorská tvůrčí metoda skladby znamenala obrovský zlom v dějinách a bezesporu ovlivnila Novou hudbu Evropy včetně českého prostředí. Řada skladatelů se díky Krysztofu Pendereckému začala věnovat témbrovým kompozicím, užívat specifickou grafickou notaci a nové technicky náročné instrumentální artikulace. V české Nové hudbě to byl především skladatel Luboš Fišer, který pod vlivem skladby Tren ofiarom Hiroszimy objevil sonoristické možnosti témbrové hudby a řadu nových kompozičních technik, z nichž uplatňoval především řízenou aleatoriku. Tyto postupy, společně s osobitou hudební řečí, vytvořily jeho originální autorský styl, který mu zajistil statut výrazného a uznávaného skladatele soudobé artificiální a filmové hudby.

Skladba Tren ofiarom Hiroszimy tedy představuje nebývale pozoruhodný svébytný obraz, jenž posluchače doslova omámí svou expresivitou a emocionálním dopadem, který zajistil i využití fragmentu tohoto díla ve filmu. Vzhledem k náročnosti této skladby, jež klade nemalé nároky na interprety i posluchače, se v živém provedení neobjevuje příliš často. Na české hudební scéně byl Tren ofiarom Hiroszimy interpretován dvěma nejvýznamnějšími tělesy, a to Českou filharmonií a Filharmonií Brno v roce 2013.

Krysztof Penderecki ztělesňuje originální a zajímavou osobnost hudební avantgardy 2. poloviny 20. století. Jeho celková tvůrčí metoda vychází ze smyslu pro barvu zvuku a pro zvukově barevné nuance, z citu pro stavbu struktury hudebního průběhu díla a z vědomí důležitosti vztahů jednotlivých struktur. Tato bakalářská práce se snažila postihnout jeho originální skladatelský i lidský profil, který zasadila do kontextu soudobého hudebního dění v Evropě i v české hudební kultuře. V analytické části přispěla k hlubšímu poznání jeho díla Tren ofiarom Hiroszimy, které poté reflektovala v rámci české hudební scény.

7. Resumé

Tato diplomová bakalářská práce se zabývá hudebním dílem Krysztofa Pendereckého Tren ofiarom Hiroszimy. Skladba je významná témbrovou strukturou, která je tvořena novými způsoby hry na smyčcové nástroje. Práce je členěna na tři části. První část zachycuje Krysztofa Pendereckého, jako významného skladatele evropské hudební kultury. Zabývá se jeho životem, skladatelským vývojem a tvůrčí metodou. Ve druhé části je analyzováno jeho dílo Tren ofiarom Hiroszimy nejdříve faktograficky, poté z hlediska celkové struktury a nakonec jsou analyzovány detaily dílčích úseků. Třetí část hodnotí význam této skladby pro českou Novou hudbu a reflektuje ji v rámci české hudební scény.

Cílem bakalářské diplomové práce je přispět k hlubšímu poznání skladby Tren ofiarom Hiroszimy pomocí zachycení osobitého profilu Krysztofa Pendereckého a hudební analýzy díla. Práce si také klade za cíl zhodnotit jeho význam pro českou Novou hudbu a reflektovat toto dílo na české hudební scéně.

Summary

This thesis deals with the musical composition Tren Ofiarom Hiroszimy, composed in 1960 by Krzysztof Penderecki. The composition is important for timbre technique, which consists of new ways to play the string instruments. The work is divided into three parts. The first part shows Krysztof Penderecki as an important composer of European musical culture. It deals with the life, composing development and his creative method. The second part deals with analysis of his composition Tren Ofiarom Hiroszimy. There are factual analysis, structure analysis, and the detailed analysis. The third part deals with importance of this composition for the Czech New music and it reflects the composition in the Czech music scene.

The aim of the thesis is to contribute to a deeper understanding of Tren Ofiarom Hiroszimy with using the description of Penderecki’s original profile and musical analysis of his work. Next purpose is to evaluate its importance for the Czech New music and reflect the composition Tren Ofiarom Hiroszimy of the Czech music scene.

8. Seznam použitých pramenů a literatury

Prameny

FIŠER, Luboš. Patnáct listů podle Dürerovy apokalypsy: skladba pro orchestr [partitura]. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1967. 34 s.

PENDERECKI, Krysztof. Threnody [partitura]. Van Nuys, CA: Alfred Music, 1961. 20 s. ISBN 0-7692-5773-9

PENDERECKI, Krysztof. 20th Century Classics: Penderecki. [CD-ROM]. National Polish Radio Symphony Orchestra (dir. A. Wit). Warner classics, 2012.

Monografie

FALTUS, Leoš. Hudební sémiotika pro skladatele. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2001, 38 s. ISBN 80-85429-14-4

FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Úvod do studia hudební vědy. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1995. 146 s. ISBN 80-7067-496-2.

HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Vyd. 1. Praha: Mladá Fronta, 1966, 466 s.

IŠTVAN, Miloslav. Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě. Vyd. 1. Praha: Panton, 1973, 173 s. ISBN 35-950-73.

KOHOUTEK, Ctirad. Hudební kompozice: Stručný komplexní přehled z hlediska skladatele. Praha: Editio Supraphon, 1989.

MIRKA, Danuta. The sonoristic structuralism of Krzysztof Penderecky. Vyd. 1. Katowice: Music Academy in Katowice, 1997. 363 s.

NAVRÁTIL, Miloš. Nástin vývoje evropské hudby 20. století. Ostrava: Motanex, spol. s. r. o., 1993.

SCHWINGER, Wolfram. Kysztof Penderecki: Begegnugen, Lebensdaten, Werkkommentare. Mainz: Schott, c1994, 387 s. ISBN 3795702658

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Vyd. 1. Brno: Togga, 2001, 657 s. ISBN 8090291201

Sborníkové a časopisové studie

HONS, Miloš. Hudební forma, struktura a tvar v názorech teoretiků a skladatelů minulého století. Živá hudba, 2004, roč. roč. XIV., Praha, 2005, s. 89–98.

HONS, Miloš. Několik úvah nad „prostorovostí“ hudebních struktur. Živá hudba 2002, roč. XII., Praha, 2003, s. 89–98.

PIŇOS, Alois. Význam témbrů pro soudobého skladatele. Živá hudba 2002, roč. XII., Praha, AMU 2003, s. 109–113.

RAUVOLF, Josef. Matematik. Reflex. 1996, roč. 6, č. 29, s. 12–14.
Disertační práce

TOMÁŠKOVÁ, Miluše. Témbrová a posttémbrová instrumentální tvorba Krzysztofa Pendreckého: analýza. 2000, 289 s.

Internetové zdroje

KONRÁD, Daniel. Krysztof Penderecki: Muž, který sází stromy. Hospodářské noviny [online]. 2013. Dostupné z: < http://art.ihned.cz/hudba/c1-60735400-krzysztof-penderecki-rozhovor >.

9. Přílohy

Obrázek K. Srovnání tištěné partitury a originálního rukopisu skladby Tren ofiarom Hiroszimy Krysztofa Pendereckého


Obrázek L. Fotografie Krysztofa Pendereckého při jeho tvůrčí práci


Obrázek M. Vysvětlení nových artikulačních značek a grafické notace

1 KONRÁD, Daniel. Krysztof Penderecki: Muž, který sází stromy. Hospodářské noviny [online]. 2013. Dostupné z: < http://art.ihned.cz/hudba/c1-60735400-krzysztof-penderecki-rozhovor >.

2 Kazimierz Serocki (1922–1981) byl polský hudební skladatel, jeden ze zakladatelů festivalu Varšavský podzim. Za svou skladatelskou tvorbu získal řadu ocenění, jedním z nich je například cena v Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO.

3 Tadeusz Baird (1928–1981) byl polský skladatel soudobé hudby, muzikolog a pedagog. Společně se Serockým patří k zakladatelům festivalu Varšavský podzim. Kromě symfonických, orchestrálních a komorních skladeb obsahuje jeho tvorba také filmovou hudbu.

4 Henryk Mikołaj Górecki (1933–2010) byl skladatel, pedagog a rektor Hudební akademie v Katovicích. Je považován za zakladatele tzv. Nové polské hudby. Vedle Pendereckého je řazen mezi vůdce Polské moderní školy.

5 Witold Lutosławski (1913–1944) byl polský dirigent a hudební skladatel. Ve své kompoziční tvorbě prošel složitým vývojem – od folklóru přes bartókovskou expresivitu, racionální tvorbu, kontrolovanou aleatoriku k témbrové hudbě a posléze k neopakovatelné osobní syntéze.

6 Bogusław Schaeffer (1929) je polský muzikolog, skladatel, hudební kritik, publicista a pedagog. Od roku 1963 vyučuje skladbu na Hudební akademii v Krakově.

7 Andrzej Dobrowolski (1921–1990) byl pedagog a skladatel, jeden z prvních průkopníků elektronické hudby v Polsku.

8 RAUVOLF, Josef. Matematik. Reflex. 1996, roč. 6, č. 29, s. 13.

9 RAUVOLF, op. cit., s. 13.

10 Artur Malawski (1904–1957) byl polský hudební skladatel, dirigent a pedagog. Vyučoval v Krakově a v Katovicích. Psal sbory, kantáty, balety (známý je například balet Wierchy), 2 symfonie, symfonické variace, orchestrální klavírní skladby, filmovou a scénickou hudbu.

11 Stanislaw Wiechowicz (189–1963) studoval v Krakově, v Drážďanech, v Petrohradě a v Paříži. Wiechowicz byl dirigentem, vynikajícím pedagogem, hudebním organizátorem a kritikem. Zaměřoval se na tvorbu vokální, symfonickou i scénickou.

12 za kterou získal 3. cenu Tribune Internationale de Compositeurs Unesco (Mezinárodní skladatelská tribuna Unesco).

13 Jedná se o skladbu pro soubor bicích nástrojů a smyčcový orchestr, která byla poprvé uvedena na hudebním festivalu Donaueschinger Musiktage.

14 RAUVOLF, op. cit., s. 13.

15 RAUVOLF, op. cit., s. 14.

16 Z tohoto důvodu je používán obnovující termín Nová hudba.

17 Původní označení Henryho Cowella „tone clusters“ se plně vžilo. Používáme českou běžnou podobu označení klastr.

18 HONS, Miloš. Hudební forma, struktura a tvar v názorech teoretiků a skladatelů minulého století. Živá hudba, 2004, roč. XIV., Praha, 2005, s. 90.

19 PENDERECKI, Krysztof. Threnody. Van Nuys, CA: Alfred Music, 1961. 20 s. ISBN 0-7692-5773-9

20 PENDERECKI, Krysztof. Threnody. Van Nuys, CA: Alfred Music, 1961. s. 5.

21 V roce 1945 dochází k zestátnění České filharmonie. V tomto období také vzniká Moravská filharmonie.

22 V roce 1946 byl poprvé uskutečněn mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

23 V tomto období byly založeny vysoké školy vychovávající hudebníky na špičkové úrovni. Hudební fakulta AMU byla založena v roce 1946, hudební fakulta JAMU v Brně o rok později.

24 Václav Dobiáš (1909–1971) složil v roce 1950 angažovanou kantátu Buduj vlast, posílíš mír.

25 Jan Seidel (1908–1998) je autorem masové písně Kupředu, zpátky ni krok!

26 Miloslav Kabeláč (1908–1979) na svůj hudební talent nejvíce upozornil kantátou z roku 1939 Neustupujte!, dále pak 2. symfonií z roku 1946.

27 Klement Slavický (1910–1999) hledal inspiraci v moravském folklóru, v tomto duchu složil Moravské taneční fantasie či Rapsodické variace

28 Jan Hanuš (1915–2004) zkomponoval mnoho scénických, symfonických i liturgických děl.

29FIŠER, Luboš. Patnáct listů podle Dürerovy apokalypsy: skladba pro orchestr (partitura). Praha: Státní hudební vydavatelství, 1967. s. 3.