Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

3.1 Základní jednotka překladu

„Základní jednotkou překladu rozumíme minimální jednotku originálu, která má svůj protějšek v textu překladu, přičemž její eventuální komponenty, pokud je posuzujeme samostatně, takovýto protějšek v textu překladu nemají.“ (Machalová, Vysloužilová 2011, s. 8)
Za základní jednotku překladu můžeme podle autorek M. Machalové a E. Vysloužilové (2011) považovat jakýkoliv element z následujících jazykových rovin:

1. 
   Rovina fonémů (grafémů)
   

V této rovině se překladatel pohybuje, pokud používá transkripci a transliteraci (příklad transkripce „management – менеджмент“ a transliterace „Václav Klaus – Вацлав Клаус“). (Machalová, Vysloužilová 2011, s. 9)

2. 
   Rovina morfémů
   

V praxi se může překladatel setkat s rovinou morfémů pouze příležitostně, víceméně se jedná spíše o teoretickou záležitost. Jako příklad přesto můžeme uvést ruské slovo „задне-скамеечник“, které má stejnou morfematickou strukturu jako anglické slovo „back-bench-er“. (Machalová, Vysloužilová 2011, 8)

3. 
   Rovina slov
   

Rovinu slov může překladatel využít především ve strukturně jednodušších větách. Pro většinu takových vět je charakteristické, že každému jednotlivému slovu ve výchozím jazyce odpovídá totožné slovo v cílovém jazyce. Jako příklad můžeme uvést následující anglickou větu: „Bill Gates lives in the USA.“ Překlad totožné věty do ruštiny: „Билл Гейтс живет в США.“ (Machalová, Vysloužilová 2011, s. 8)

4. 
   Rovina syntagmat (slovních spojení)
   

Rovina syntagmat je důležitá především při překládání frazeologických a idiomatických slovních spojení, pro která je charakteristické, že teprve spojením dvou a více jednotlivých slov v jeden celek vzniká nový význam slovního spojení („операционный зал – odbavovací hala letiště“). (Machalová, Vysloužilová 2011, s. 8)

5.