Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

Přenášení významu

Jedná se o proces tvoření termínů způsobem, kdy se obecně známé slovo běžně užívané ve sdělovací řeči ustálí v přeneseném významu na základě podobného znaku. Velmi často se jako přenesené významy uplatňují části lidského těla, například zub u pily vznikl na základě přenesení významu lidských zubů v ústech. (Sochor 1955)

6. 
   Přejímání slov cizího původu
   

Přejímání především podstatných a přídavných jmen z různých cizích jazyků je v češtině poměrně častý jev. Jako příklad můžeme uvést následující slova cizího původu. Slovo parlament bylo přejato z francouzštiny, brigáda z ruštiny, banka z italštiny, rekordman z angličtiny a slovo havíř z němčiny. Slova cizího původu můžeme rozdělit do 2 základních skupin (Sochor 1955):
• Termíny zdomácnělé – s termíny zdomácnělými není problém zacházet jako s jakýmkoliv jiným českým slovem (šek místo chèque). (Sochor 1955)
• Termíny nezdomácnělé – u těchto termínů nedošlo k přizpůsobení k našemu jazykovému systému a jejich pravopis se buď úplně, nebo do značné míry shoduje s původní psanou podobou (attaché). (Sochor 1955)
V aktuálnější publikaci kolektivu autorů B. Poštolková, M. Roudný a A. Tejnor (1983) s názvem O české terminologii se setkáváme celkem se 4 základními způsoby tvoření odborných názvů v češtině:

1. 
   morfologické tvoření termínů
   

1. 
   derivací (odvozováním) – pomocí předpon, přípon, eventuálně koncovek
   
2. 
   kompozicí (skládáním)
   
3. 
   abreviací (zkracováním) – za pomoci symbolů
   

2. 
   syntaktické tvoření termínů
   

• 
  způsobem vytváření terminologických sousloví
  

3. 
   sémantické tvoření termínů
   

1. 
   zpřesňováním významu slov z běžně sdělovacího jazyka
   
2.