Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

Nanášení ochranných a otěruvzdorných povlaků laserem

Nanášení ochranných a otěruvzdorných povlaků za pomoci laseru je založeno na principu přivádění prášku nebo umístění drátu do laserového paprsku, kde dochází k jeho natavení a přilnutí k povrchu obrobku, kde povlak následně tuhne. Výhodou nanášení laserem je, že povlak k obrobku dobře přilne a netvoří se na něm trhliny. Tloušťka povlaku může být až 1 mm a za účelem nanášení se využívají CO₂ lasery. (Kerečaninová, Řasa 2008)

9. 
   Soustružení laserem
   

Při soustružení se nejběžněji využívají dva nezávislé laserové paprsky, pomocí kterých dochází k úběru materiálu z obrobku. Při soustružení laserem se používají CO₂ lasery a neodymové lasery. (Kerečaninová, Řasa 2008)

10. 
    Frézování laserem
    

Frézování laserem probíhá na základě stejného principu jako soustružení a provádí se stejnými typy laserů. (Kerečaninová, Řasa 2008)

1.5 Využití laserů v ostatních odvětvích

Jak jsme uvedli již v předchozí kapitole, tak laserový paprsek je nepostradatelným pomocníkem nejen v oblasti strojírenství, ale také v dalších odvětvích, mezi něž patří například geodézie, stavební průmysl, medicína, astronomie, geofyzika, ekologie, meteorologie, jaderná fyzika, vojenský průmysl a elektronika. Mnoha uznávanými vědci je objev laserového paprsku považován za jeden z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnější objev 20. století. Významu vynálezu laserového paprsku a laseru je také přímo úměrné množství udělených Nobelových cen v souvislosti s tímto objevem. (Kusala 2004)

1. 
   Geodézie a stavební průmysl
   

Minimální rozbíhavosti laserového paprsku se využívá především v geodézii a stavebním průmyslu za účelem zaměřování a vytyčování libovolných objektů. Ve stavebním průmyslu funguje na principu laserového paprsku například laserová vodováha nebo přímočará pilka. V geodézii se za pomoci laserového paprsku měří pozemské vzdálenosti. Tato zařízení měří dobu mezi vysláním a přijetím světelného impulzu a na základě naměřeného údaje určují vzdálenost, závisející na délce časového intervalu. (Kusala 2004)

2.