|
Přehled důležitých elastomerů -
elastomerů se vyrábějí polymerací konjugovaných dienů
poly-1,3-butadien - původně byl nazván Buna, protože byl získán polymerací 1,3-butadienu v přítomnosti sodíku (butadien + natrium), v praxi se dnes častěji používají kopolymery vzniklé současnou polymerací 1,3-butadienu a styrenu (butadien-styrenový kaučuk, SBR) nebo 1,3-butadienu a akrylonitrilu (butadien-akrylový kaučuk, NBR)
butadien-styrenový kaučuk - patří mezi nejrozšířenější syntetické kaučuky, zhotovují se z něho hlavně podrážky a pneumatiky
butadien-akrylonitrilový kaučuk - je velmi odolný vůči olejům a ropě, a proto se jím vykládají potrubí a cisterny, v nichž se tyto látky skladují
poly-2-methyl-1,3-butadien - velmi se podobá přírodnímu kaučuku
poly-2-chlor-1,3-butadien - odolává dobře nepolárním rozpouštědlům, olejům a ropě a je velmi elastický
syntetické kaučuky - užívají se též k výrobě latexů a lepidel, zahříváním se sírou dochází k zesíťování makromolekul kaučuků sirnými můstky, a tak se získávají pryže - jejich vlastnosti se zlepšují přidáním různých plniv, pigmentů a antioxidantů, brzdících stárnutí materiálu hlavně vlivem kyslíku
-
DALŠÍ VÝZNAMNÉ PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÉ LÁTKY
-
barviva - přímá, kypová, mořidlová
-
insekticidy
-
rostlinné stimulátory
-
léčiva (anestetika, antiseptika, hypnotika a sedativa, analgetika, chemoterapeutika, sulfoamidy, antibiotika - použití, účinky, představitelé)
-
zpracování ropy, plynu, uhlí
Základní suroviny průmyslové organické chemie -
suroviny dělíme na:
-
fosilní (pravěké) - zemní plyn, ropa, uhlí
-
recentní (současné) - dřevo, brambory, živočišné tkáně,…
-
fosilní suroviny vznikaly geochemickými procesy v průběhu miliónů let, recentní se stále tvoří (např. v rostlinách fotosyntézou)
Zemní plyn -
zemní plyn většinou provází ropu, ale existují i jeho samostatná naleziště
-
je směsí plynných uhlovodíků, v níž převažuje methan (75 a více %), provázený CO2, N2, H2O, popř. dalšími plynnými příměsemi
-
užívá se jako palivo (nahrazuje v domácnostech jedovatý svítiplyn) a k výrobě různých sloučenin (chlorovaných derivátů methanu, vodíku, kyanovodíku, sirouhlíku, acetylenu, sazí)
-
jeho protolýzou vodní párou za katalytického působení kovů (Ni, Co) vzniká při teplotě 700 °C tzv. syntézní plyn (směs H2 a CO2)
Ropa -
dříve nazývaná nafta, je hnědá až černá olejovitá kapalina s menší hustotou než voda
-
je směsí alkanů, cykloalkanů a arenů, jejichž vzájemný poměr se různí podle místa výskytu
-
některé ropy obsahují i větší počet dusíkatých a sirných látek, které ztěžují jejich chemické zpracování
-
největší naleziště ropy se nacházejí v okolí Perského a Guinejského zálivu, Kaspického moře, na Sahaře, v Indonésii a v Severní a Střední Americe
-
po odstranění vody a hrubých příměsí se ropa zpracovává kontinuálně v destilačních kolonách - frakční destilací, přitom se získávají tyto frakce:
-
uhlovodíkové plyny - obsahují především propan a butan, užívají se jako paliva a chemické suroviny
-
benzínová frakce (do t. v.180 °C) - má hlavní použití jako palivo do zážehových motorů, slouží též jako chem. surovina a rozpouštědlo
-
petrolejová frakce (do t. v. 260 °C) - určena k vytápění, jako palivo pro plynové turbíny a ke krakování
-
plynový olej (do t. v. 400 °C) - motorová nafta - krakuje se a používá se jako palivo pro vznětové (dieslové) motory
-
destilační zbytek - mazut - používá se buď k topení, nebo se vakuově destiluje, přitom se získávají vysokovroucí uhlovodíkové frakce, sloužící jako oleje, zbývá asfalt - úprava vozovek, izolace proti vlhkosti
Petrochemie -
zabývá se zpracováním zemního plynu a ropy pro potřeby chemického průmyslu
-
petrochemicky se vyrábí více než 90 % všech v praxi používaných sloučenin
-
jedním z nejvýznamnějších chemických procesů je krakování - při něm se tvoří velká množství ethylenu a propylenu - výchozí suroviny mnoha syntéz v chem. průmyslu
Uhlí -
hořlavá hornina, vzniklá geochemickými přeměnami rostlinných zbytků, tyto procesy započaly již před desítkami či stovkami miliónů let
-
uhlí je směs vysokomolekulárních látek o nejednotné a ne zcela objasněné struktuře
-
z prvků v uhlí převládá uhlík, dalšími prvky jsou vodík, kyslík, dusík a síra, přítomnost minerálních látek v uhlí je zřejmá z popela, který zůstává po jeho spálení
-
rozlišují se uhlí hnědá, černá, antracit - geologicky nejmladší jsou hnědá uhlí, nejstarší a energeticky nejvýhodnější je antracit
-
uhlí se používá jednak jako palivo, jednak se zpracovává jako chemická surovina (vysoký obsah síry v uhlí je při jeho spalování zdrojem znečišťování prostředí SO2 a hlavní příčinou tzv. kyselých dešťů)
-
zvlášť významná je vysokoteplotní karbonizace černého uhlí - při teplotách kolem 900 °C vznikají za nepřístupu vzduchu jako nevýznamnější produkty karbonizační plyn, dehet a koks
-
karbonizační plyn - směs především vodíku (asi 60 %). methanu (asi 25 %) a CO (asi 5 %), používá se v domácnostech (svítiplyn), kde je však postupně nahrazován nejedovatým zemním plynem
-
dehet - kapalný produkt karbonizace uhlí, obsahuje několik set organických sloučenin (naftalen, vyšší areny)
-
koks - pevný zbytek po karbonizaci uhlí, je kvalitní palivo a redukční prostředek
-
velký význam má zplyňování uhlí v generátorech, přitom přechází k jeho přeměně v mnohem výhodnější plynné palivo - uskutečňuje se při teplotě kolem 1000 °C vháněním směsi vzduchu a vodní páry do generátoru naplněného uhlím
-
vzniklý generátorový plyn obsahuje vodík, oxidy uhlíku a dusík a slouží k energetickým účelům
-
reakcí rozžhaveného koksu s vodní párou se získává vodní plyn - podobný jako generátorový plyn
Do'stlaringiz bilan baham: |
