Maturitní okruhy z chemie

Download 1,1 Mb.

bet	1/27
Sana	25.06.2017
Hajmi	1,1 Mb.
	#15716

1 2 3 4 5 6 7 8 9 ... 27

Pravěk
Starověká filosofie a názory na stavbu hmoty
Středověk

MATURITNÍ OKRUHY

Z

CHEMIE

VÝVOJ CHEMIE
STRUKTURA HMOTY
CHEMICKÁ VAZBA
CHEMICKÁ REAKCE
REDOXNÍ REAKCE
ACIDOBAZICKÉ REAKCE
SRÁŽECÍ REAKCE
KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE
ANORGANICKÁ CHEMIE
SMĚSI
UHLOVODÍKY
HALOGENDERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
DUSÍKATÉ DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
ALKOHOLY A FENOLY
KARBONYLOVÉ SLOUČENINY
KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH DERIVÁTY
ISOPRENOIDY
HETEROCYKLICKÉ SLOUČENINY A JEJICH DERIVÁTY
DALŠÍ PŘÍRODNÍ LÁTKY
ZÁKLADY BIOCHEMIE
POLYMERY, PLASTICKÉ HMOTY
DALŠÍ VÝZNAMNÉ PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÉ LÁTKY
VÝZNAMNÉ TECHNOLOGIE
CHEMIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VÝVOJ CHEMIE

starověké znalosti
středověká alchymie
flogistonová teorie
atomová teorie - zákony slučování, základní teze atomové teorie, zákon Gay - Lussacův o slučování plynů, Avogadrův zákon o počtu molekul plynu za týchž podmínek v daném objemu

Pravěk

nejstarší chemický proces - hoření - rozdělávání ohňů, tavení kovů

Starověk

využití ohně k řemeslné výrobě - zpracovávání kovů, hrnčířství, výroba skla
nejdříve bylo známo zlato a stříbro (ryzí stálé kovy, vyskytující se volně v přírodě)
nejsnadněji vytavitelný kov z kamene - měď (koroduje - tvoří se měděnka, velice měkký kov)
další známé prvky - cín (cín + měď = bronz), olovo - velice měkké, rtuť a železo - tavení při vysoké teplotě, dříve bylo železo velice nekvalitní a křehké), zinek - objeven až po 1000 letech
porcelán, keramika, glazury, pálené cihly, malta,…
alkohol (pivo a víno), ocet, oleje, rostlinné výtažky
barviva, pigmenty, látky na vyčiňování kůží,…
Egypt - chemie mumifikování, různé soli a barviva
Čína - ledek - ohňostroje, střelný prach, papír, porcelán

Starověká filosofie a názory na stavbu hmoty

Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) - úspěšný obchodník a cestovatel, pralátka, ze které vznikl svět - voda, zhušťováním a zřeďováním vody vznikají ostatní látky
Herakleitos z Efesu - (asi 530 - 480 př. Kr.) - podstata světa - oheň, schopnost přeměňovat látky, tvrdil, že všechno (každá látka) se mění, „Vše plyne“ - Panta rei, všechno stvořené má v sobě zárodek zániku
Demokritos z Abdér (asi 460 - 370 př. Kr.) - materialistický filozof a encyklopedický vědec, nejvýznamnější z antických atomistů, bez pokusů vytvořil jako první atomovou teorii (přirovnání k ovčímu stádu), atomos = nedělitelný, pohybem atomů (jejich spojováním a rozpojováním) vysvětlil podstatu přírodních změn
Aristoteles ze Stageiry (384 - 322 př. Kr.) - obsáhl všechno tehdejší vědění, měl daleko větší autoritu než Demokritos, myšlenka o TVARU a LÁTCE - tvar tvaruje látku, která se později také může stát tvarem, na začátku musela být nějaká prvotní hmota - MATERIA PRIMA, teorie o ŽIVLECH (prvcích), každá látka je tvořena z těchto vlastností:

VODA - chladné, vlhké
VZDUCH - horké, vlhké
OHEŇ - horké, suché
ZEMĚ - chladné, suché

pátý živel……ÉTER (ve vesmíru)

všechny látky vznikají kombinací těchto vlastností, podstatu změn viděl ve změně formy

Středověk

Alchymie
- vyvinuta z učení Aristotela
- základy položil Arab Džabír (Geber) v 8. století
- existence 4 prvků: voda, vzduch, oheň, země
- existence 3 principů - vlastností látek:

RTUŤ (filozofická rtuť) - lesk, těkavost, tavitelnost, kujnost
SÍRA (filozofická síra) - vlastnosti, které byly vlastní síře - barva, hořlavost, slučivost, tvrdost
SŮL (filozofická sůl) - spojovací princip mezi rtutí a sírou

snahou bylo vytvořit co nejčistší rtuť nebo síru (filozofickou) spojením rtuti a síry vznikne zlato

Chemikové léčiv

Paracelsus (1493 - 1541) - švýcarský lékař, začal napadat alchymii, zpochybnil ji, věnoval se výtažkům z léků, velkou pozornost věnoval čistotě látek, lidské nemoci vysvětloval poruchou rovnováhy mezi sírou, rtutí a solí v těle předepisoval svým pacientům rtuť

Flogistikové

zabývají se hořením, předpokládají, že při hoření látky ztrácejí těkavou součást - flogiston (z řec. phlox - plamen), vůbec první, kdo dělali pokusy

Johan Becher (1635 - 1682) - německý lékárník, zastával názory Paracelsa, snažil se jeho teorii aplikovat na proces hoření, zavedl 3 principy:

tučný (hořlavý) princip
kapalný (rtuťový) princip
pevný (zemský) princip

hoření není nic jiného, než rozklad na tyto 3 principy, pokud tučný princip v látce není, tak potom látka nehoří, každý kov má tučný princip, při žíhání kovu uniká do vzduchu flogiston a potom zůstává čistý kov

FLOGISTON - proč je neviditelný?

proč je pro hoření potřeba O₂

Cu + O₂2CuO, unikne flogiston a výsledek - oxid je těžší
Robert Boyle (1627 - 1691) - anglický přírodovědec, vynikající schopnosti teoretika, experimentátora i filozofa - zabýval se měřením plynů, zjistil, že čím je větší tlak plynu, tím je větší množství plynu p:V = konst. (Boyle - Marriotův zákon), „Skeptický chemik“ - zpochybňoval aristotelovské a alchymistické chápání elementu
Joseph Black (1728 - 1799) - zkoumal křídu (CaCO₃), zahřívání křídy

křída _{zahřívání} 44% úbytek hmotnosti (vzniká pálené vápno, uniká CO₂)

neleptavá vlastnost se mění v leptavou vlastnost

křída _{kyselina sírová} 44% úbytek hmotnosti (vzniká pálené vápno) - vznikla stejná pálená vápna

pálené vápno _{neleptavá soda} křída + NaOH (leptavé)

CaO + Na₂CO₃ CaCO₃ + NaOH

leptavá - neleptavá vlastnost

Joseph Priestley (1733 - 1804) - spolu s Scheelem uváděn jako objevitel kyslíku
s

kleněnou čočkou zahříval HgO, HgO Hg + O₂, kyslík naplňuje nádobu, uvnitř vzniká neflogistický vzduch (lépe hoří, myš tam déle vydrží), proč se po žíhání může ještě uvolnit vzduch?
Carl Wilhelm Scheele (1742 - 1786) - švédský lékárník a badatel, dokázal snad nejvíce objevů v dějinách chemie - nejvýznamnějším objevem bylo objevení kyslíku („ohňového vzduchu“) - rozkladem HgO, reakcí Mn₂O₃, rozkladem dusičnanů, první pokusy už v r. 1771, zprávu publikoval v r. 1777 (o tři roky později než Priestley)
Henry Cavendish (1731 - 1810) - soukromí anglický učenec, objevitel vodíku

H

₂SO₄ + Zn ZnSO₄ + H₂, věřil, že objevil čistý flogiston, H₂ + svíčka - výbuch, na stěnách se vytvoří rosa, H₂ je lehčí než vzduch, zjistil, že voda není prvek, je to H₂ + něco dalšího, voda - flogiston + neflogistický prvek
Michail Lomonosov (1711 - 1765) - ruský všestranný vědec, umělec, překladatel, ještě používal pojem flogiston, nevyvrátil učení o čtyřech živlech, spoluobjevitel zákona zachování energie (Lomonosov + Lavoisier)
Antoine Lavoisier (1743 - 1794) - vynikající francouzský experimentátor, přesně vše vážil, zajímal se odkud co přišlo a kam, zjistil, že ve vzduchu je 20% O₂ a zbytek tvoří dusík, r. 1777 vystoupil se svou teorií hoření a dýchání - oxidační teorie - kyslík jako součást vzduchu podporuje hoření a dýchání, popraven za francouzské revoluce

fosfor zahříváme čočkou - ten začne hořet - všechen kyslík vyhoří - ubude 20% vzduchu, flogistonovou teorii nahradil za teorií hoření

Download 1,1 Mb.

Do'stlaringiz bilan baham: