Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

Nevlastní (nepůvodní) předložky

Odborný styl se také vyznačuje ustálenými předložkovými spojeními. Tato spojení se označují jako nevlastní předložky neboli nepůvodní předložky. Součástí odborné stylové vrstvy se stávají proto, že napomáhají sevřenosti větné vazby a vnášejí do odborného textu knižní ráz. Jedná se o předložky, kterými jsou například za účelem, v souvislosti, v důsledku, v protikladu, nebo také v zájmu, v duchu, v souladu, které jsou spíše publicisticky stylově příznačné. (Minářová 2009)

4. 
   Pasivum (trpný rod)
   

V českém jazyce rozlišujeme celkem dva druhy pasiv: pasivum opisné (bylo dojednáno) a pasivum zvratné (dojednalo se). Pro odborný styl jsou charakteristická především pasiva opisná (složená) s příznakem knižnosti. Pasiva se využívají v odborném stylu především v případech, kdy není nutné konkretizovat skutečného původce děje, nebo když není původce děje znám nebo uveden. (Minářová 2009)

5. 
   Sevřenost a těsnost syntaktické stavby
   

Pro odborné texty je typická široce rozvětvená syntaktická stavba, která se vyznačuje dokonalou propracovaností. U vět a souvětí převládají těsná a sevřená spojení, jelikož je nutné vyjádřit složitost předávaných myšlenek a především příčinné, důvodové a účelové závislostní vztahy. Tento jev se nazývá skladební (syntaktická) zhuštěnost neboli kondenzovanost a označuje kompaktní syntaktickou stavbu. V odborném stylu je sevřenosti dosahováno především prostřednictvím polovětných vazeb (konstrukcí) přechodníkových, přívlastkových a přístavkových. (Minářová 2009)
• Polovětné konstrukce přechodníkové se začínají z funkčních stylů spisovného jazyka pomalu vytrácet a stylem, kde se ještě v menší míře uplatňují, je právě odborný, ve větší míře než v odborném stylu jsou také zastoupeny v uměleckém stylu. Přechodníkové vazby vyjadřují doprovodný děj k ději přísudkového slovesa. Pomocí přechodníků je možné vyjádřit myšlenkové sepětí obou dějů najednou. Příklad: „Mohl by probírat celý text, narážeje krok za krokem na prvky spisovatelova subjektivního stylu.“ (Minářová 2009, s. 50)
• Polovětné konstrukce přívlastkové jsou vazby se slovesnými přídavnými jmény zakončenými na -ící, -oucí, -ený, -tý a méně frekventovaná slovesná přídavná jména zakončená na -lý. Přívlastkové konstrukce jsou jedním z nejběžnějších a nejpoužívanějších způsobů, jak dosáhnout kondenzace syntaktické stavby, proto jsou také v odborném stylu užívány mnohem častěji než vedlejší věty. Příklad: „Stylem chápeme výběr a uspořádání výrazových prostředků zohledňující působení stylotvorných faktorů.“ (Minářová 2009, s. 51)
• Pomocí polovětných konstrukcí přístavkových je v odborném stylu dosahováno posílení jmenného rázu odborných textů. Tohoto jevu je dosaženo na základě vazby s volně připojeným přívlastkem, vyjádřeným substantivem. Příklad: „Jazyková dorozumívání, verbální komunikace, není vlastně jako celek předmětem jedné speciální vědy.“ Důvodem k užívání polovětných přístavkových konstrukcí je snaha podat bližší vysvětlení a upřesnění sdělení nebo snaha o zařazení jména s užším významem do širších souvislostí. Přístavky jsou nástrojem pro upřesnění vyjadřování, v popularizační oblasti čtenáři lépe přibližují odbornou tematiku. (Minářová 2009, s. 51)