Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

2.5 Termíny

„Termín (slovo původu latinského) jako každé jiné slovo je jednotkou slovní zásoby, t. zv. lexikální jednotkou, a jeho úkolem je pojmenovat pojmy vlastní určitému oboru, ať již vědeckému nebo praktickému. Je to základní stavební materiál odborného vyjadřování a vyniká významovou určitostí, přesností a jednoznačností. Tím se právě liší od ostatních slov.“ (Sochor 1955, s. 8)
Uznávaný ruský jazykovědec D. S. Lotte (1961) definuje termín následujícím způsobem:
„Термин должен выражать ограниченное, твердо фиксированное понятие независимо от контекста и быть однозначащим в пределах данной и родственных дисциплин.“ (Лоттe 1961, с. 4)
V souvislosti s termíny hovoříme také o terminologii určité vědecké oblasti. Terminologii definoval K. Sochor (1955) ve svém díle s názvem Příručka o českém odborném názvosloví následujícím způsobem:
„Soubor termínů určitého oboru tvoří odborné názvosloví neboli terminologii. Podle vědních oborů a výrobních odvětví rozeznáváme na př. odborné názvosloví filosofické, ekonomické, právnické, lékařské, jazykovědné, technické, zemědělské, botanické, zoologické, sportovní atd.“ (Sochor 1955, s. 10-11)

2.5.1 Druhy termínů

V publikaci s názvem Slovo, jeho význam a užití rozčlenil autor J. V. Bečka (1968) termíny z kvalitativního hlediska do 3 základních skupin:
1. Termíny pojmoslovné
Označují vědecky definovatelné pojmy a objevují se především ve vědeckých výkladech. Každá vědní disciplína má svoji vlastní pojmoslovnou terminologii. Terminologii určité vědní disciplíny však netvoří pouze její vlastní pojmoslovná terminologie, ale také terminologie příbuzných příslušných věd. Terminologie biologie a chemie se promítá v lékařství a zemědělství, terminologie matematiky a fyziky tvoří částečně pojmoslovnou terminologii strojírenství a elektrotechniky, terminologie geometrie, fyziky a chemie ovlivňuje pojmoslovnou terminologii hutnictví. Společenské vědy (psychologie, sociologie, historie, právo, věda a umění, jazykověda) se výrazně odlišují od věd souhrnně označovaných jako technické (technologická chemie, strojírenství, elektrotechnika, hutnictví, stavitelství). Ekonomie a geografie jsou na pomezí obou vědních skupin. (Bečka 1968)
2. Termíny popisné
Pojmenovávají vědecky utříděné a popsané objekty. Jedná se například o názvy zvířat, rostlin, chemických látek, minerálů apod. Jejich název vznikl v souvislosti s tím, že ve většině případů nejsou definované, často ani nemohou být definovány, proto jsou založené na vědeckém popise. Termíny popisné utvářejí systém, na jehož základě jsou objekty mezi sebou vzájemně utříděny. (Bečka 1968)