Masarykova univerzita

MASARYKOVA UNIVERZITA

FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ

KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Počátky fotbalu u nás
Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval:

Mgr. Oldřich Racek Lukáš Picek

3. roč., APAK

Brno, 2007

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně na základě uvedené literatury.

Souhlasím tímto, aby byla moje bakalářská práce uložena ve fakultní knihovně ke studijním účelům.

V Brně dne 18. 4. 2007 ...…................………………

Chtěl bych poděkovat vedoucímu této bakalářské práce Mgr. Oldřichu Rackovi za jeho odbornou pomoc a ochotu při vypracování této bakalářské práce.


OBSAH:

ÚVOD ...................................................................................................................6

1. Počátky fotbalu............................................................................................ 7
1.1 Kořeny kopané ..............................................................................................7

2. Cíle a úkoly bakalářské práce ................................................................9
2.1 Cíl práce ........................................................................................................9
2.2 Úkoly práce ...................................................................................................9

3. Historie kopané v naší zemi ...................................................................10
3.1 Zrod kopané v Čechách ...............................................................................10
3.2 Fotbal v českých zemích v letech 1896-1917 ..............................................11
3.3 Pravidelné soutěže v českých zemích ..........................................................12
3.4 Fotbal v Československé republice v letech 1918-1939 ..............................13
3.5 Fotbal v českých zemích v letech 1939-1944 ..............................................14
3.5.1 Pravidelné soutěže v českých zemích v letech 1939-1944 ...................14
3.6 Fotbal v Československu v letech 1945–1992 .............................................15
3.7 Fotbal v České republice od roku 1993 .......................................................16
3.7.1 Seznam týmů prvního ročníku 1. fotbalové ligy v ČR...........................17
4. Historie klubů Sparty a Slavie ..............................................................18
4.1 Nejslavnější české fotbalové derby..............................................................18

4.2 Historie Slavie..............................................................................................18

4.2.1 Počátky Slávistického klubu..................................................................18
4.2.2 Mistři .....................................................................................................19
4.2.3 Josef Bican.............................................................................................20
4.2.4 Dynamo Slavia.......................................................................................21
4.2.5 Sešívaní..................................................................................................21
4.2.6 TJ Slavia.................................................................................................22
4.2.7 SKSlavia................................................................................................23
4.2.8 Rok 2001.... ..........................................................................................23
4.3 Historie Sparty. ...........................................................................................24
4.3.1. Založení klubu. ....................................................................................24
4.3.2 Poprvé v rudých dresech. ......................................................................24
4.3.3 Období "Železné Sparty".......................................................................24
4.3.4 Úspěchy ve Středoevropském poháru. ..................................................25
4.3.5 Jedenáctileté čekání na titul. .................................................................25
4.3.6 Návrat na výsluní. .................................................................................25
4.3.7 Černý rok klubu, první a poslední sestup. .............................................26
4.3.8 Vítězná éra - 14 mistrovských titulů. ....................................................26
4.3.9 Nultý ročník Ligy mistrů. ......................................................................26
4.3.10 Účinkování v UEFA Champions League ............................................27
4.3.11 Sparta - dodavatel reprezentace ...........................................................27

5. Historie klubu SK Slavkov u Brna .....................................................29

5.1 Založení oddílu kopané ve Slavkově u Brna ............................................29

5.2 Údobí 1921 – 1971. ......................................................................30
5.3 Údobí 1971 - 1981 ....................................................................................31
5.4 Údobí 1981 – 1991.....................................................................................32



Závěr ...................................................................................................................35
Literatura...........................................................................................36
Přílohy................................................................................................37
Resumé...............................................................................................42


Úvod

Fotbal je dnes celosvětově nejrozšířenější sport, který se těší  obrovské popularitě. Patří mezi sporty, které můžou vykonávat jak muži, tak i ženy. Můžeme jej vídat na největších fotbalových stadionech světa až po malá vesnická hřiště. Pro některé lidí může tato hra znamenat nejlepší relaxaci od všedních starostí života, pro jiné třeba zdroj obživy. Zpočátku měla kopaná na všech úrovních spíše charakter zábavní, kdežto dnes v profesionálním fotbale hraje velkou roli především ekonomika mužstva, od které se odvíjí spousta faktorů, které ovlivňují kvalitu týmu. Jsou to například nákupy kvalitních hráčů, trenérů, zvětšování kapacity stadionu, atd. Nemalou roli hrají také sponzoři, kteří tvoří většinu zdrojů financí v klubu. Z tohoto hlediska plní fotbal také funkci reklamní. Již mnohokrát jsem zaslechl obligátní kletbu,že výsledky jsou podvod, a že jde jen o peníze. Ono opravdu jde ve špičkové kopané o peníze. Ostatně jako v každé špičkové záležitosti. Umělci také nejezdí po světě jen za potlesk a ovace, spojitost v logickém ocenění mistrovství, jež přináší lidem potěšení, zábavu i prožitek, musíme hledat dnes stejně v kultuře jako ve sportu.

Členská základna v České republice neustále roste. Každým rokem přibývá zhruba 20 tisíc registrovaných fotbalistů a zvláště futsal a ženský fotbal zaznamenávají dynamický růst. S 669 tisíci registrovaných fotbalistů je ČMFS daleko největším členem ČSTV a v přepočtu na počet obyvatel patří k největším v Evropě. Touto bakalářskou prací bychom chtěli vytvořit průřez dějinami českého fotbalu, od jeho zrodu až do dnešní doby. Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že již od svého útlého věku se této hře aktivně věnuji a tudíž mě velice zajímá její zrod a vývoj v našich zemích.
1. Počátky fotbalu
1.1 Kořeny kopané
Již ode dávna podle Mráze (1976) bylo duchovní silou lidstva náboženství, tudíž první doklady o tělovýchovných prvcích nacházíme při náboženských slavnostech už před třemi tisíciletími před naším letopočtem. Mnoho důkazů o míčových hrách nacházíme na obrazech v královských hrobkách starých Egypťanů.

Podle Vebra (1984) pocházejí nejstarší zprávy o kopané z Číny, kdy tělesná cvičení podporoval císař Huang-Ti již roku 2697 př. n. l. Avšak nejvíce pramenů tělesné výchovy a sportu najdeme ve starém Řecku. Zde byla hra známá pod názvem episkyros, který později přejali také Římané a pojmenovali harpastum. Hra připomínala spíše rugby-fotbal, kdy se hráči rozdělily na dvě strany a úkolem bylo dostat míč za soupeřovu obrannou čáru. Šálek (1980) tvrdí, že mezi nejznámějšími vyznavači byly Julius Caesar, císař Alexandr a Augustus. Do Francie a Anglie se dostala při vojenských tažení římských legií. Římská říše se rozpadla, ale hra přežila.

Ve středověku se kopaná nejvíce rozvíjela ve Francii, Itálii a hlavně v Anglii. Florentská aristokracie patnáctého století si oblíbila hru podobnou fotbalu- calcio. Jsou zachovány záznamy z roku 1490 o utkání, které se hrálo na jarních florentských slavnostech na náměstí Piazza del Signori. Jednodušší druh fotbalu se hrával ve 14. století v londýnských ulicích, kdy cílem hry v této době bylo dostat míč do městské brány, kterou bránil soupeř. Jelikož se hrálo po celém náměstí a na obou stranách hrálo někdy i přes sto hráčů, docházelo často k zraněním, velkému hluku a hlavně poškozování majetku. S tím samozřejmě nebyly spokojeny královské úřady a hru neustále zakazovali, což naopak přitahovalo neustále více lidí.

Právě v Anglii je nejvíce záznamů o rozvoji této hry ve středověku a na začátku novověku. Její rozvoj zabrzdilo dočasně akorát puritánské období v sedmnáctém století. Na anglických školách se objevil fotbal již na začátku devatenáctého století. První pravidla hry jak ji známe dnes, byla podle Mráze (1976) sestavena v roce 1846 na Cambridge university, které se však nezachovali, ale na jejich podkladě vypracoval uppinghamský rektor Thring roku 1862 pravidla nová. Cílem bylo sjednocení her hraných na anglických soukromých školách. Ale spory mezi školami o to, jestli se může hrát i rukama trvaly nadále. Postupem času se však názory sjednotily a hra rukou byla zakázána, vyjma brankáře. Škola v Rugby ovšem tuto skutečnost nechtěla přijat a zachovala si pravidla své, tedy včetně hry rukou. Tím dali vznik celkem novému sportu – rugby.

První anglický klub Sheffield Football Club vznikl v roce 1857. Mezinárodní fotbalová organizace (FIFA) funguje od roku 1904. Od roku 1908 je fotbal oficiálním olympijským sportem, když na dvou předešlých hrách byl ukázkovým sportem.

2. Cíle a úkoly bakalářské práce
2.1 Cíle práce

Cílem naší bakalářské práce je vytvořit průřez dějinami fotbalu u nás od jeho zrodu až do dnešní doby

2.2 Úkoly

• 
  prostudovat dostupnou odbornou literaturu a najít nejpodstatnější okamžiky v dějinách naší kopané
  
• 
  shrnout všechny doposud známá historická fakta z oblasti kopané u nás
  
• 
  prostudovat vývoj nejslavnějších českých klubů Sparty a Slavie
  
• 
  získat historické prameny klubu SK Slavkov u Brna
  

3. Historie kopané v naší zemi

3.1 Zrod kopané v Čechách

Horák (1997) tvrdí, že první výskyt kopané u nás nebyl v Praze, jak by si mnozí mysleli, ale v Roudnici nad Labem. Na zdejší gymnázium v roce 1886 přichází profesor Jan Sommer. Jako nový tělocvikář obeznamuje své studenty se zcela novou hrou, kterou měl možnost poznat při svém působení v zahraničí. Kopaná zaujala nejen roudnickou mládež, ale i místní sokoli a veslaře. Po seznámení s hrou se následně 15. září 1892 uskutečňuje první oficiální utkání mezi ČAC Roudnice a Sokolem Roudnice, který skončil vítězstvím ČAC 1:0. Roku 1887 založilo v Praze, 28 českých sportovců, kteří odešli z německého klubu, první fotbalový klub u nás International Rowing Club. Fotbal se dále rychle šířil po celé Praze a Čechách, a s tím byl spojen také vznik prvních fotbalových hřišť, které byly na Císařské louce, Letné a Stromovce.

V této době se hrál fotbal tak, jak se družstva před utkáním dohodla. Nezáleželo na počtu hráčů ani na délce utkání. Obvykle se hrálo s patnácti hráči. Cílem hry již nebylo ubránit vlastní brankovou čáru a dostat míč za soupeřovu útočnou, ale dát míč do brány. Neexistovalo ještě pokutové území, ani značka pro pokutový kop, ale souběžně s brankovou čárou vedli dvě čáry. Z jedné se prováděl kop od branky a z druhé se kopal pokutový kop, který nemusel nařídit pouze rozhodčí, ale na vyžádání i družstvo, které soupeř fauloval v území 12 yardů od brány. Délka hřiště byla libovolná, ale šířka neměla být menší než 50 yardů.

První mezinárodní zápas se podle Mráze (1976) odehrál roku 1899, kdy se utkala mužstva Prahy a Vídně. Další mezinárodní zápasy na klubové úrovni sehrála Slavia s týmy Berlína a Oxfordu. V roce 1901 vznikl Český fotbalový svaz, v devadesátých letech 19.století byly založeny nejznámější kluby Sparta Praha a Slavia Praha. V roce 1922 byla Československá fotbalová asociace přijata za právoplatného člena FIFA.
3.2 Fotbal v českých zemích v letech 1896 – 1917
Podle Šálka (1980) byl jedením z prvních průkopníků kopané v Čechách Josef Rössler Ořovský. Byl to jeden z našich nejlepších veslařů a lyžařů na sklonku 19. století. Jako všestranného sportovce ho zaujal také fotbal, pro který udělal mnoho. Přeložil jako první pravidla, patřil mezi první rozhodčí a velkou mírou se také zasloužil o vznik první fotbalové soutěže v Čechách - Český Sculling Cercle Praha v roce 1896, které se účastnily čtyři týmy ( AC Praha, SK Slavia, AC Sparta, ČFK Kickers) pod názvem „Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících“. Jejím vítězem se stal ČFK Kickers Praha.

Kluby a spolky, které provozovaly fotbal byly do roku 1991 organizovány v České amatérské atletické unii – ČAAU, která sdružovala příznivce všech sportovních disciplín. Zmatek v organizaci fotbalu vedla k tomu, že se v roce 1897 našlo dokonce pět pořadatelů na vypsání nejvyšší soutěže s názvy:

- mistrovství Prahy

- mistrovství Zemí koruny České

- mistrovství Království českého

- mistrovství Čech

- mistrovství Rakouska
Nakonec se dle Horáka (1997) uskutečnilo mistrovství Čech, které vypsal Český Sculling Cercle. V roce 1899 bylo v ČAAU sdruženo 21 klubů, fotbal však hrály pouze tři. Ani v následujícím roce se přes částečné zlepšení poměrů ve fotbale a přes veškeré snahy vrcholový orgán založit nepodařilo. Fotbalu se v té době věnovalo na 20 klubů a kroužků. Když nebyla schopna ČAAU organizačně zajišťovat a podporovat všechny sporty, začala vznikat specializovaná organizace fotbalu. V únoru 1901 byl založen Český svaz footballový pro královské město Plzeň, který pořádal Mistrovství královského města Plzně v kopané. Na jaře byl vytvořen Český svaz footballový (ČSF) jako vrcholový orgán organizovaného fotbalu, který se 19. 10. 1901 oficiálně ustavil na základě úředně schválených stanov.
Zakládajícími členy ČSF byly kluby:

AC Praha, AC Sparta, SK Slávia, ČAFC Král. Vinohrady, SK Olympia Košíře, SK Plzeň, FK Horymír Praha, FK Malá Strana, Hradčanský SK, AFK Kolín, SK Olympia Praha VII, SK Union Žižkov, SK Vyšehrad, SK Meteor Praha VIII, Letenský kroužek Česká vlajka Praha, FC Union Plzeň, AC Roudnice nad Labem.

Již od počátku, musel ČSF řešit vnitřní rozpory mezi nejsilnějšími kluby a neustálé spory s Rakouským fotbalovým svazem, který se snažil omezovat činnost českého fotbalu.

V roce 1906 se ČSF stal provizorním členem Mezinárodní federace fotbalových svazů (FIFA) a na kongresu FIFA v Amsterdamu v roce 1907 byl přijat za řádného člena. Již v následujícím roce však FIFA na zákrok Vídně vyloučila ČSF ze svých řad a zakázala všem svým členům styk s českými kluby. Tím chtělo Rakousko donutit české sportovce, aby se vzdali samostatnosti. Amatérské fotbalové svazy Anglie a Francie, které stály mimo FIFA založily v roce 1911 Mezinárodní unii amatérského fotbalu (UIAFA). Do ní vstoupil i ČSF. Tato unie uspořádala v květnu 1912 amatérské mistrovství Evropy, ve kterém čeští fotbalisté zvítězili a stali se tak mistry Evropy. V následujícím roce se však UIAFA rozpadla.

V roce 1916 byl ČSF rozpuštěn a jeho činnost byla obnovena v roce 1917. Po vzniku samostatného Československa v následujícím roce pokračoval svaz ve své činnosti pod názvem Československý svaz footballový.
3.3 Pravidelné soutěže v českých zemích
Podle Horáka (1997) byly první snahy o pravidelnou soutěž v roce 1896, kdy bylo organizováno první mistrovství Čech. To se pak konalo v různých podobách každoročně až do roku 1905. V následujících letech se především díky vlivům Vídně oficiální soutěž ve fotbalu zkomplikovala. Navíc se v té době projevily snahy jednotlivých klubů se separovat. Zde vznikl i dlouholetý a „tradiční“ spor pražských S. V některých letech jakoby se ztrácel zájem o fotbal, soutěže měnily často svoji tvář a charakter, byla slabá úroveň hry. Teprve v roce 1912 byla založena pravidelná celoroční soutěž na úrovni Středočeské župy. V této době se hrály soutěže i na Moravě a na Plzeňsku.

Mistrovská soutěž Středočeské župy měla nejdelší tradici a soustřeďovala prakticky nejsilnější mužstva z Čech a proto se silně bránila všem snahám o vytvoření skutečně celostátní soutěže. Byla pořádána pouze nepravidelně konaná soutěž mezi vítězi župních mistrovství o titul mistra ČSF. Rovněž nižší soutěže neměly vzájemnou provázanost s vyššími soutěžemi a tak se dá po letech konstatovat jenom jakýsi zmatek a chaos, který je věrným obrazem poměrů v tehdejším sportu.

Nejkvalitnější domácí soutěží tohoto období byl Pohár dobročinnosti, který pořádal ČSF každoročně počínaje rokem 1906 a který nahrazoval mistrovství Čech. Pohár se hrál z počátku v několika skupinách, jejichž vítězové se pak utkali mezi sebou. Později byli účastníci rozděleni do několika tříd podle výkonnosti. V roce 1909 se hrálo nepovinné mistrovství ČSF. V letech 1912 – 14 a 1917 pak povinné mistrovství ČSF jako nejvyšší soutěž svazu.

3.4 Fotbal v Československé republice v letech 1918 – 1939

Nová kapitola v dějinách českého a později československého fotbalu začala vlastně již počátkem roku 1918. V lednu tohoto roku byla ustanovena Středočeská župa fotbalová, která vypsala své mistrovství I. a II. třídy. Do I. třídy bylo zařazeno původně 7 klubů (SK Praha XV, SK Slávia, SK Smíchov, AC Sparta, AFK Vršovice, Union Žižkov, Viktorie Žižkov), později k nim přibyl ještě Meteor Praha VIII. Ve II. třídě hráli SK Bubeneč, Čechie Karlín, SK Olympia Praha VII a ČAFC Vinohrady.

Nově byly organizovány také další župy. Kladenská župa sdružovala 6 klubů, západočeská 7 klubů. Do jihočeské župy patřily kluby z Jindřichova Hradce, Písku, Strakonic, Tábora a Třeboně.

Velký rozvoj fotbalu však nastal až po skončení 1. světové války a vzniku samostatné Československé republiky v říjnu 1918. Zatímco v roce 1915 sdružovala ČSF 228 klubů a 7300 hráčů, dosáhl již v roce 1922 jejich počet 1049 klubů více než 38 000 hráčů.

Na podzim roku 1918 byl založen Středočeský pohár Středočeské župy, který měl vysokou úroveň a těšil se velkému zájmu.

3.5 Fotbal v českých zemích v letech 1939 – 1944

Po vstupu německých vojsk do Československa v březnu 1939 došlo k rozpadu Československé republiky a území Čech a Moravy se dostalo do protektorátní správy Velkoněmecké říše. Vznikl tak nový státní útvar – tzv. Protektorát Čechy a Morava.

Slovenské kluby se vznikem Slovenského státu přešly automaticky do slovenských soutěží, byly zrušeny židovské kluby na území Čech a Moravy, kluby německých menšin byly zařazeny do soutěží v rámci Německa. Nejvyšší soutěží se stala tzv. Českomoravská liga, která vyvíjela činnost po celou dobu okupace. S blížícím se koncem druhé světové války nebyly soutěže na podzim 1944 již ani započaty.

3.5.1. Pravidelné soutěže v českých zemích v letech 1939 – 1944
Nejvyšší soutěží byla Českomoravská liga o 12 týmech, druhou soutěží byla divize o 4 skupinách. Obě tyto soutěže se hrály systémem podzim/jaro.

Další významnou soutěží se stal nově založený Český pohár, který se hrál poprvé v roce 1940 a pak každoročně až do roku 1944. Tuto soutěž hrálo vyřazovacím systémem 16 mužstev, která se kvalifikovala na základě výsledků v župních pohárech. Největší zastoupení (5 účastníků) měla Středočeská župa.

3.6 Fotbal v Československu v letech 1945 – 1992

Po skončení druhé světové války v květnu 1945 došlo rychle ke znovuobnovení činnosti ve všech oblastech života společnosti, sport nevyjímaje. Již na podzim 1945 byla zahájena první liga a to ve dvou skupinách. Mistr ligy vzešel ze vzájemných zápasů vítězů skupin. Poměrně početně byl v lize zastoupen slovenský fotbal. V podobě jedné skupiny odstartovala ligová soutěž v ročníku 1946/47.

Bohužel, změnou politického systému v roce 1948 docházelo k častým, někdy těžko pochopitelným změnám v systému tělesné výchovy a sportu. Nejkřiklavějším případem bylo vyřazení Ingstavu Teplice (na třetím místě) a dalších celků z ligy 1952 v rámci zavedení tzv. průmyslových odvětví. Tyto změny negativně ovlivnily i fotbalové soutěže. Mnohokrát se měnila tvář soutěží, především se měnil počet účastníků, dále docházelo i ke změnám hracího období. Rovněž často se měnil počet sestupujících a postupujících. Až v 70. letech liga našla svoji stálou formu a systém. Tato struktura soutěží vydržela v podstatě až do rozdělení Československa 1.1. 1993 na dva samostatné státy a z toho vyplývajícího rozdělení soutěží.

Při všech změnách názvů, počtu účastníků a podob zůstala vrcholnou soutěží vždy liga, řízená nejvyšším československým fotbalovým orgánem. Také ten zaznamenal v poválečném období řadu změn.

V období 1945 – 48 byl fotbal řízen Československým fotbalovým svazem, v roce 1948 po všech politických, hospodářských a společenských změnách a po tzv. sjednocení tělovýchovy byl nucen se přejmenovat na Fotbalový odbor Československé obce sokolské. Tento název existoval až do roku 1952, kdy se vrcholovým fotbalovým orgánem stala Sekce kopané při Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport. Po založení Československého svazu tělesné výchovy v roce 1957 přešla tato funkce na Ústřední sekci kopané ČSTV.

I po federalizaci země v roce 1969 činnost jednotlivých sportovních svazů řídil ČSTV. Vrcholovým orgánem fotbalu byl Československý fotbalový svaz ČSTV, při čemž výkonným orgánem se stal Výbor fotbalového svazu. Ten pod sebou soustřeďoval činnosti obou republikových výborů fotbalových svazů.

V zahraničí vystupoval tento orgán stále však pod oficiálním názvem Československý fotbalový svaz, na krátko v letech 1967 – 70 pod názvem Československá asociace fotbalová, od roku 1989 pod názvem Československá fotbalová asociace. Ta zanikla s rozdělením federace na samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku k 1.1. 1993.

Vrcholové fotbalové orgány nových státních orgánů pak přešly k jiným názvům: Českomoravský fotbalový svaz a Slovenský futbalový zvaz. Protože i po rozdělení federace probíhala kvalifikace na MS 1994 v USA, odehrál společný tým tuto kvalifikaci pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS). Po neúspěšném tažení tohoto týmu vyřazovacími boji se skončila dlouhá historie československé kopaná, poznamenaná řadou častých klubových i mezinárodních úspěchů na zeleném trávníku doma i v zahraničí.
3.7 Fotbal v České republice od roku 1993
Rozdělením federace na dva samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku k 1.1. 1993 došlo také k rozdělení organizace československého fotbalu. Vrcholovým fotbalovým orgánem v České republice se stal Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), ve Slovenské republice Slovenský futbalový zvaz (SFZ). Ve společné nejvyšší soutěži – I. lize – byl dohrán ještě ročník 1992/93 a i po rozdělení federace hrál kvalifikaci na MS 1994 společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS).

Nová struktura fotbalových soutěží v České republice vstoupila v život ročníkem 1993/94. Do první ligy přešlo 9 účastníků z Čech a Moravy z posledního ročníku federální první ligy, 6 týmů z Českomoravské fotbalové ligy a o 16 místo byla sehrána kvalifikace mezi posledním, desátým týmem z českých zemí ve federální první lize a sedmým týmem ČMFL. Do druhé ligy bylo zařazeno deset zbylých týmů z ČMFL a po prvních třech týmech z České fotbalové ligy a Moravskoslezské fotbalové ligy. Tak měly dvě nejvyšší soutěže po 16 účastnících vždy v jedné skupině.

Třetí nejvyšší soutěží se stala Česká fotbalová liga s 18 účastníky a Moravskoslezská fotbalová liga s 16 účastníky. Do nich byla zařazena zbývající startující mužstva (vyjma sestupujících) a týmy postupující z divize.
3.7.1 Seznam týmů prvního ročníku 1. fotbalové ligy v ČR
I.liga 1993/94

1. AC Sparta Praha

2. SK Slavia Praha

3. FC Baník Ostrava

4. SPK Union Cheb

5. FC Viktoria Plzeň

6. SK České Budějovice

7. SK Sigma Olomouc

8. FK Viktoria Žižkov

9. FC Slovan Liberec

10. FC Petra Drnovce

11. FC Svit Zlín

12. FC Boby Brno

13. SPK Hradec Králové

14. FC Bohemians Praha

15. SSK Kovkor Vítkovice

16. FC Dukla Praha