Lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie z oblasti strojírenství laserová technologie

Režimu práce: kontinuální, pulzní a impulzní

Vyzařované vlnové délky:

• infračervené lasery
• lasery v oblasti viditelného světla
• ultrafialové lasery
• rentgenové lasery (Reichl, Všetička 2006 – 2015)
Nejběžnější rozdělení laserů se provádí na základě povahy aktivního prostředí laseru. Autor J. Kusala (2004) vyčleňuje následující základní typy laserů:

1. 
   Pevnolátkové lasery (lasery využívající pevné látky)
   

Aktivní prostředí pevnolátkového laseru je tvořeno krystalickou nebo amorfní látkou s aktivní příměsí vhodných iontů. Tento typ laserů vyzařuje od infračerveného záření až po viditelné světlo. (Kusala 2004)
Nejrozšířenější typ pevnolátkového laseru:
• Neodymový laser (Nd: YAG – Yttrium Aluminum Garnet)
Aktivní prostředí nejrozšířenějšího typu pevnolátkového laseru tvoří krystal Y₃Al₅O₁₂ s příměsí iontů neodymu Nd³⁺. V současné době bývá krystal nahrazován neodymovým sklem. Tento typ laseru je schopný produkovat velmi silné záblesky infračerveného záření o výkonu až 10⁶ MW, proto se neodymový laser využívá také jako zdroj vybuzení jaderné reakce. (Kusala 2004)

2. 
   Kapalinové lasery (lasery využívající kapaliny)
   

Aktivní prostředí kapalinových laserů tvoří roztoky organických barviv (například rhodamin). Velká výhoda zmíněného typu laseru spočívá především v tom, že za pomoci různých druhů barviv je možné dosáhnout téměř všech vlnových délek v rozmezí 300 – 1500 nm, naopak nevýhodou je jejich krátká životnost v důsledku rozkladu aktivního prostředí působením tepla a světla. Kapalinové lasery se v průmyslu využívají pouze ojediněle, své uplatnění nacházejí především ve spektroskopii. (Kusala 2004)

3. 
   Plynové lasery (lasery využívající plyny)
   

Aktivní prostředí plynových laserů tvoří atomy, ionty nebo molekuly různých plynů. Tento typ laseru dosahuje poměrně malého výkonu a je schopný vyzářit od infračerveného (helium-neonový, CO₂ laser), modrého (argonový laser), zeleného (argonový laser) až po ultrafialové záření (excimerový laser). (Kusala 2004)
Nejrozšířenější typy plynového laseru:
• CO₂ laser
Jak je již z názvu patrné, tak jeho aktivní prostředí tvoří oxid uhličitý. Ačkoliv většina plynových laserů dosahuje pouze poměrně malého výkonu, tak právě infračervené záření CO₂ laseru vyniká svým mimořádně vysokým výkonem, což tento typ laseru předurčuje zejména pro využití v průmyslu. (Kusala 2004)
• Excimerový laser
Aktivní prostředí excimerových laserů tvoří excimery (excitované molekuly) neboli dvouatomové molekuly různých vzácných plynů (argon – krypton, krypton – fluor, xenon - chlor), k jejichž spojení dochází působením svazku elektronů o vysoké energii. Excimery mohou existovat pouze ve vybuzeném stavu, v základním stavu dochází k jejich rozpadu na jednotlivé atomy. Tento typ laseru produkuje ultrafialové záření a jeho vlnová délka závisí na kombinaci halogenů a vzácných plynů. (Kusala 2004)

4.