Maturitní okruhy z chemie

Základní chemické zákony

1. 
   Zákon zachování hmotnosti: Hmotnost všech látek do reakce vstupujících je rovna hmotnosti všech reakčních produktů (M. V. Lomonosov 1748, A. L. Lavoisier 1760 - 1789)
   
2. 
   Zákon zachování energie: Celková energie izolované soustavy je v průběhu chemické reakce konstantní (M. V. Lomonosov 1748, J. R. Mayer 1842 a další)
   

Slučovací zákony

1. 
   Zákon stálých poměrů slučovacích: Hmotnostní poměr prvků či součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávislý na způsobu přípravy sloučeniny (J. L. Proust 1799), např. ve vodě je poměr hmotností kyslíku a vodíku vždy roven osmi: 100g H₂O = 11,19g H₂ a 88,81g O
   
2. 
   Zákon násobných poměrů slučovacích: Tvoří-li spolu dva prvky více sloučenin, pak hmotnosti jednoho prvku, který se slučuje se stejným množstvím prvku druhého, jsou vzájemně v poměrech, které lze vyjádřit malými celými čísly (J. B. Richter 1791, J. Dalton 1802 - 1808), např. na vodík o hmotnosti 1g připadá ve vodě kyslík o hmotnosti 8g a v peroxidu vodíku kyslík o hmotnosti 16g, hmotnosti kyslíku v obou sloučeninách jsou tedy v poměru 1 : 2
   
3. 
   Zákon stálých poměrů objemových při slučování plynů: Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových (J. L. Gay-Lussac 1805 - 1808), např. jeden objem kyslíku a dva objemy vodíku se slučují na dva objemy vodní páry: 2 H₂(g) + O₂(g) 2 H₂O(g)
   

Daltonova atomová teorie

John Dalton (1766 - 1844) - anglický učitel a badatel, věnoval se studiu plynů, objevitel chemických zákonů (zákona stálých poměrů slučovacích a zákona násobných poměrů slučovacích), zavedl relativní atomovou hmotnost Ar - vztahoval ji vzhledem k vodíku, sestavil první tabulku vah a prvků, barvoslepý (daltonismus), zkoumal v jakých množstvích reagují methan, CO₂ a H₂O, ze slučovacích zákonů odvodil počátkem 19. století jednoduchou atomovou teorii, která se stala východiskem pro výklad a popis chemických reakcí chemickými rovnicemi:

1. 
   Prvky jsou látky složené z atomů, které jsou dále nedělitelné
   
2. 
   Atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší hmotností, velikostí a dalšími vlastnostmi
   
3. 
   Při chemických reakcích se atomy spojují, oddělují nebo přeskupují. Nemohou však zaniknout nebo vzniknout
   
4. 
   Slučováním atomů dvou či více prvků vznikají molekuly nové látky - sloučeniny
   
5. 
   Molekuly vznikají sloučením celistvých počtů (stejných nebo různých) atomů
   

Jacob Berzelius (1779 - 1850) - všestranný švédský badatel, rozpracoval Daltonovu atomovou teorii, zdokonalil chemické názvosloví, stanovil přesnější atomové váhy prvků vzhledem ke kyslíku, zkoumal oxidy N_xO_x, vysvětlil, že mohou látky reagovat i v násobných vazbách - CH₄, C₂H₂
Joseph Louis Gay - Lussac (1778 - 1850) - francouzský chemik a fyzik, zabýval se plyny, formuloval zákon stálých poměrů objemových a vztah mezi teplotou a objemem plynů, objevitel boru, 1 díl H + 1 díl Cl 2 díly HCl

O + 2H₂ 2 díly H₂O, 1 díl N + 3H 2 díly NH₃, 2N + 3O 2 díly N₂O₃ - nedělitelné koeficienty!
Lorenzo Avogadro (1776 - 1856) - italský fyzik, zakladatel molekulové teorie plynů (stejné objemy plynů obsahují při stejné teplotě a tlaku stejný počet molekul, předpokládal, že nejmenší částice plynu jsou molekuly složené ze dvou a více atomů, souhlasí s atomovou teorií, představa molekuly - dá se dělit,

2 objemy N + 3 objemy O 2 objemy, zabýval se uspořádáním prvků
Michael Faraday (1791 - 1867) - anglický fyzik, sám se naučil číst a psát, chodil na přednášky, rozhodl se být vědcem, byl zručný v pokusech, objevil zákon elektrolýzy, zabýval se chemií a elektřinou - elektrochemickými jevy
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 - 1907) - ruský chemik, vytvořil periodickou soustavu prvků („Přirozená soustava prvků a jejich použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených“ - 1870), objevil periodické vlastnosti prvků
Wilhelm Conrad Roentgen (1845 - 1928) - německý fyzik, zkoumal elektrický proud v plynech, objevitel rentgenového záření (1894) - elektrony se brzdí o desku a energie, kterou ztrácí, se vyzařuje paprsky - paprsky X - roentgenové paprsky, 1. nositel Nobelovy ceny za fyziku
Antoine Henri Becquerel (1852 - 1908) - francouzský fyzik, objevitel přirozené radioaktivity prvků, obdržel NB 1903
Joseph Thompson (1856 - 1940) - britský fyzik, obdržel NB za fyziku za výzkumy elektrické vodivosti plynů, objev elektronu 1897
Ernest Rutherford (1871 - 1937) - britský fyzik, nositel NB za chemii za objev atomového jádra
Marie Curie - Sklodowská (1867 - 1934) - polská vědecká pracovnice působící ve Francii, dvojnásobná držitelka NB, objevitelka radioaktivity, rozpadu jádra
Niels Bohr (1885 - 1962) - dánský fyzik, obdržel NB za první kvantový model atomu
Louis de Broglie (1892 - 1987) - francouzský teoretický fyzik, obdržel NB za fyziku - objevil, že všechny částice se chovají jako vlny
Karl Werner Heisenberg (1901 - 1976) - německý fyzik, žák M. Borna, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, k níž přispěl roku 1927 formulováním principu neurčitosti, obdržel NB za fyziku r. 1932
Erwin Schrdinger (1887 - 1961) - rakouský fyzik, zakladatel vlnové mechaniky, obdržel NB za fyziku, schrdingerova rovnice popisuje kmitání elektronů v atomu

2. 
   STRUKTURA HMOTY
   

• 
  jádro, jeho struktura, stabilita, radioaktivita, izotopy, poločas rozpadu
  
• 
  elektronový obal - orbitaly, elektronová konfigurace, periodický zákon, periodická tabulka
  
• 
  charakteristika jednotlivých skupin