Ózbetínshe jumısı Tema; Tírístorlar íslew príncíplerí

Elektr shínjíríndagí tírístor
Tírístor ózgeríwshen tok shınjırına jalǵanǵanda tómendegí operacíyalar orınlawǵa bolatuǵın :
qosıń hám óshíríń elektr dáwírí aktív hám reaktív júk menen;
qadaǵalaw sígnalın jetkízíp beríw momentín sazlaw múmkínlígí sebeplí júk arqalı aǵımdıń ortasha hám ózgeríwshen manísların ózgertíw.
Tírístor gíltí ótkeríwge ılayıq bolǵanlıǵı sebeplí elektr tokı tek bír jónelíste, keyínínen tírístorlarní alternatív aǵımda ísletíw ushın olardıń parallel hám parallel jalǵanıwı qollanıladı (4-súwret, a).

Forma 4. Tírístorlarní (a) hám aǵım daǵı (b) aǵıs menen qarsı parallel parallel jalǵanıw
Ortasha nátíyjelí aǵıs ma`nísí vS1 hám vS2 tírístorlaríga ashılıw sígnalların jetkízíp beríw tezlígíníń ózgeríwí sebeplí ózgeredí, yaǵnıy. múyeshníń ózgeríwí sebeplí hám (4-súwret, b). vS1 hám vS2 tírístorlarí ushın bul múyeshníń manísları tártípke salıw waqtında bír waqtıníń ózínde ózgertíríledí. Múyeshka qadaǵalaw múyeshí yamasa tírístorníń múyeshí dep ataladı.
Quwatlı elektron apparatlarda eń kóp ísletíledíganlar faza bolıp tabıladı (4-súwret, a, b) hám puls keńlígí menen basqarılatuǵın tírístorlar (4-súwret, c).

Forma 5. Tómendegí yukdagí kernew túrí: a) - tírístorníń fazalıq qadaǵalawı ; b) - tírístorní májburíy kommutacíya menen fazalı basqarıw ; c) - puls keńlígí tírístor qadaǵalawı
Májburíy kommutacíya menen tírístorníń fazanı basqarıw usılı menen, a hám múyesh θ múyeshleríníń ózgeríwí sebeplí júk háreketín tártípke salıw múmkín. Jasalma kommutacíya arnawlı túyínler járdemínde yamasa tolıq basqarılatuǵın (ǵulıplanadígan) tírístorlardan paydalanílganda ámelge asıríladı.
Totkr dáwírínde puls keńlígín basqarıw menen (puls keńlígí modulyacíyası - PWM) tírístorlarga qadaǵalaw sígnalları jíberíledí, olar ashıq hám júk kernewlí Un qollanıladı. Tzakr dáwírínde qadaǵalaw sígnalı joq hám tírístorlar íslemeytuǵın jaǵdayda. Júklemede RMS ma`nísí

qayda Ín. m.- Tzakr \u003 d 0 de júk háreketí.
Tírístorlarníń fazalıq qadaǵalawı waqtında yukdagí aǵıs qıysıq sínusoídal emes, bul joqarı Voltaj shawqımına sezgír qabıllawshılardıń íslewínde buzılıw hám elektr támíynatı formasındaǵı buzılıwlardı keltíríp shıǵaradı - elektromagnít sáykes kelmew dep ataladı.