Ózbetínshe jumısı Tema; Tírístorlar íslew príncíplerí

Ózbekstan RespublIkasí Joqarí ha’m Orta arnawlí bIlImlendIrIw mInIstrlIgI
Bjerdeq atındaǵı Qaraqalpaq Mámleketík
Uníversítetí
Fízíka fakultetí Fízíka qánígelígíníǹ
2-kurs studentí
Sarsenbaev Alawatdínníń Radíoelektroníka pánínen
Ózbetínshe jumısı
Tema; Tírístorlar íslew príncíplerí

Orınlaǵan: Sarsenbaev A.

Qabıllaǵan: Tagaev M.

Nókís 2021

TEMA: Tírístorlar íslew príncíplerí
Kírísíw ……………………………………………………………………. 3
1-bap. Tírístor túsínígí. Tírístorlarníń túrlerí. Ískerlík príncípí
1. 1 Taríyíp, tírístorlardíń túrlerí ……………………………………….. 4
1. 2 Íslew príncípí ………………………………………………………... 15
1. 3 Tírístorlar parametrlerí …………………………………………….20
2-bap. Elektr quwat regulyatorlarında tírístorlardan paydalanıw
2. 1 Túrlí regulyatorlar haqqında ulıwma maǵlıwmat ………………..28
2. 2 Ǵulıplı tírístorlar …………………..………………………………... 33
2. 3 Tírístordı qorǵaw ……………………….……………………………35
3-bap. Tírístor quwatın basqarıw qurallarınıń ámelíy rawajlanıwı
3. 1 KU201 K tírístorídagí kernew regulyatorı …………………………39
3. 2 Kúshlí tírístor tárepínen basqarılatuǵın rektífíkator …………… ...45
Juwmaqlaw ………………………………………………………………... 50
Paydalanılǵan Ádebíyat …………………………………………………. 51


Kírísíw
Bul kurs jumısında tírístor elementlerí Voltaj regulyatorı hám rektífíkator retínde ísletíletuǵın apparatlar ushın bír neshe varíant kóríp shıǵılǵan. Tírístorlar hám apparatlardıń íslew príncípí, bul apparatlardıń kontaktlarníń tat basıwına tíyíslí teoríyalıq hám ámelíy xarakterístíkaları berílgen.
Tírístor (grekshe. thyra — qapı, kírísíw hám rezístor) — elektrík ventíl ózgeshelígíne íye bolǵan kremníy monokrístall tíykarındaǵı yarım ótkezgísh ásbap. Yarım ótkezgísh elementí kremníy (bír az bar, alyumíníy hám fosfor qosılǵan ) monokrístall dísk (plastínka ) den tayarlanadı. Íslew Príncípí kremníy monokrístallníń elektronteshíklí ótíw (elektron p ótkezgíshlíkdan tesíklí r ótkezgíshlíkke ótíw) ózgeshelígíne tíykarlanadı. Bul qasíyet ásbaptıń ventíllí ótkezgíshlígín támíyínleydí. Tírístordıń tríodlí (trínístor; ush sırtqı shıǵıw — katod, anod, basqarıwshı elektrod ) hám díodlí (dínístor, boshkaruvchí elektrodsız ) túrlerí bar. wazıypasına kóre, bír tárepleme hám óz-ara ótkezgísh, joqarı chastotalı, ímpulslí, ekí operacíyalı hám arnawlı turlerge bólínedí. Fotorezístorlar, gallíy arseníd tíykarındaǵı Tírístorlar da bar.
Tírístor elektr ózgertírgíshlerínde ventíl, avtomatíkalıq basqarıw sístemasınıń atqarıwshı hám kúshaytíruwshí elementlerí, túrlí elektron apparatlarda yad gíltí hám de elementlerí hám basqa retínde ísletíledí.
Tírístorlarda basqarılatuǵın rektífíkator - úlken quwat alıw qábíletíne íye bolǵan elementler, tírístorní basqarıw máwsímínde kem quwat sarplanǵan halda joqarı júklerdí alıw ímkaníyatın beredí.
Bíz 0 A den 15 v ge shekem bolǵan kernewdí basqarıw shegarası bolǵan hám 0, 5 ten 15 v ge shekem bolǵan kernewdí basqarıw ushın 6 A ge shekem bolǵan júktí maksímal aǵıs menen támíyínleytuǵın bunday rektífíkatorlarníń ekí varíantın kóríp shıǵamız hám tarmaqtan quwat alatuǵın, aktív hám índüktív tábíyaatı, kernewdí sazlaw úskenesín kóríp shıǵamız. Elektr tokınıń kernewí 127 hám 220 v kernewdí 0 den nomínal tarmaq kernewíne shekem.