Ledovcová řeka, horská řeka ústí do Dunaje



Download 54.54 Kb.
Sana25.06.2017
Hajmi54.54 Kb.

Inn


ledovcová řeka, horská řeka

ústí do Dunaje


Inn je pravděpodobně krajinně nejkrásnější a vodně-technicky nejvíc se měnící řeka Švýcarska. Široká, 2000 m n. m položená část horního toku dává na jih výhled na početné, ledovci pokryté hory s vrcholy přes 4000m (Piz Bernina) Inn (rétorománsly En) zde protéká množstvým dlouhých jezer a rychle se mění z říčky na malou divokou řeku a po přítoku Berninských potoků na mocnou ledovcovou řeku. V této oblasti se jedná o krotkou a lehkou řeku. V Unterengadin vstupuje Inn do množství soutěsek, které dříve platily za nesjízdné. Poté, co v roce 1970 postavili přehradu S-chanf, byla větší část vody odvedena a soutěsky se za zůstatkového povinného průtoku staly sjízdnými. NAbízejí těžkou až extrémně těžkou vodu, s vrcholem v v Ardezské soutěsce. Poměrně dlouhé úseky mimo soutěsky jsou znatelně lehčí, stále však ale dost náročné, takže si zde každý přijde na své, od amatéry-výletníky přes milovníky lehké a středně těžké vody až po vyloženě špičkové jezdce. Na Innu se již konalo mnoho sportovních akcí.

Následně bude popsána švýcarská část Innu, rakouská část je popsána ve svazku Rakousko tohoto průvodce.


km 8 - 23,7 krotká voda, WW I -II, spád ‰

km 23,7-25 nejetelný

km 25 - 43 WW I a WW II, spád 4,3‰

km 43 - 48,2 soutěska u S-chanf, WW II - III

km 48,2 - 53,3 Brailská soutěska WW IV - V

km 53,3 - 71,8 úsek Zernez, WW II / III-

km 71,8 - 76,3 Giarsunská soutěska, WW III - IV

km 76,3 - 80,3 Ardezská soutěska, WW V - VI, jedno místo nesjízdné

km 80,3 - 86,2 Scuolská soutěska WW III - IV

km 86,2 - 104 Martinský úsek, WW II - III (IV)


spád: La Punt (km 36) - Martina (km 104) 10,2‰, v soutěskách znatelně víc

vodočet: Tarasp. Tohoto vodočtu u sanatoria Tarasp se dosáhne na cestě, která vede od mostu přes Inn po levém břehu k měřící stanici. Dokonce je možno dečíst stav vody za posledních 24 hodin. Údaj tohoto vodočtu je ovšem spolehlivý pouze pro Giarsunskou, Ardezskou a Scuolskou soutěsku a pro Zernezský úsek od Susch. Střední voda, potažmo příhodný stav:


Giarsunská soutěska 80 - 120 cm

Ardezská soutěska 50 - 70 cm

Scuolská soutěska 80 - 120 cm

Zernezský úsek ca. nad 1m

Minimum pro všechno 50 cm
Zdá se, že se význam údajů vodočtu u Tarasp nově poněkud změnil. Podle nových hlášení odpovídá starý vodočet (pro který je dělaná tabulka výše) 82 cm novým hodnotám 74cm.(zřejmě když to teď ukazuje 74, ukazovalo to dřív 82) Toto hlášení ale dosud nebylo potvrzeno a ani není známo, jak by se nové hodnoty měly přepočítávat na staré.

Všechny ostatní úseky jsou na tomto vodočtu vcelku nezávislé a irelevantní, takže příznivé údaje tohoto vodočtu o jízdě po těchto úsecích nevypovídají zhola nic. S-chanfská a Brailská soutěska, stejně jako Zernezský úsek až po Susch je lépe posuzovat podle odtoku přehrady S-chanf, přičemž pro všechny úseky kromě Zernezského je povinný letní zbytkový oddtok 3 m3 /s ztěží dostačující. Pro tyto úseky je rozhodující vodočet na konci S-chanfské soutěsky na km 47, údaje jsou přímo v m3/s, maximum je ca. 15 m3/s. Pro Martinský úsek se nachází pomocný vodočet na velkém mostním kameni (pilíři ???) v kempu Sur-En. Při 4,5 m WW III+ , na 3 místech s bytelnýma žumpama, 5 m znamená WW IV

Informace o vodním stavu: tel 0041 - 84 - 90 -244, elektrárna Pradella.

Další vodočet se nachází na mostě na km 104, ten je určující pro Martinský úsek, ten však kvůli provozu elektrárny podléhá velkým výkyvům. Udané obtížnosti se vztahují k vodočtu ca. 1030 cm.

Možnost stanování: povícero kempů, v kempu u Zernez nemají rádi vodáky. Volné stanovení neni povoleno

0 počátek na Piz Gravasalvas 2400 m n. m

8 vtok do jezera Silser,  nalejzání na západním konci jezera. Jízda po následujících jezerech a mezi nimi tekoucích úsecích je nádherná a rozhodně se doporučuje. Nejkratší cesta sleduje severní břeh.

13 Výtok Innu ze zálivu na severovýchodním konci jezera.  Jezík, sjízdný dle vodního stavu

Inn je tady malá říčka se středně silným proudem, později trochu zesílí, převislé vrbičky.

15 vtok do jezera SIlvaplana, jízda sleduje severnní břeh

18 ] [ most před jezerní úžinu

19,5 Výtok z jezera, následuje  jezík s vývařištěm, táhne to do něj, dle vodního stavu může být nebezpečný

Inn je teď lehká divoká říčka s rychlým proudem, kamenitějším korytem WW II, na jednom místě žumpičky, WW II+

22,5 vpravo lázně St. Moric. Jízda se ukončí nejlépe někde na nějakém příhodném místě napravo

23 jezero St. Moric, vlevo St. Moric

23,7 výtok z jezera, následuje strmý úsek, 

25 ] [ most Crasta,  možné nalejzání

Může se taky začít na Rossegského potoku, asi 200 před tím, než se vleje do Berninaského potoku. Až do Innu vostřejší jízdička, WW II - III

27,3 vpravo ústí Berninaský potok (Flazský potok)

28,5 ] [ most, vlevo Samedan,  obvyklé nalejzání. Inn zde běží ve vodnatém úseku s rychlým proudem ve regulovaném korytu. WW I

32 vlevo ústí Beverin. (Beverin je sjízdný v květnu a červnu od Spinas v úseku dlouhém asi 5 km, spád 26‰, při průtoku 5 m3/s obtížnost WW II - III, jeden  sjízdný jezík. Do údolí se nesmí autama, takže  k nasedání se musí použít buď vlak nebo speciální taxíky)

36 ] [ most, La Punt. Inn už vocaď není regulován a tím pádem je trochu zajímavější, proudečky, WW II-

42,5 S-chanf, ] [ 2 mosty, jízda lehkého úseku horního Innu nám dělá pá pá, nejlíp vylézt už u prvního mostu

43 jez s regulovaným odtokem


S-chanfská soutěska WW II - III
Letní povinný odtok z jezu 3 m3/s stačí tak tak pro jízdu. S-chanfská soutěska je velice zajímavá a extrémně romantická.  K nasedání se jede asi 300m (proti větru) pod S-chanf, vpravo směr "Nationalpark" a pak asi po 1 km na pravý břeh.
45 vlevo pěkný kempík

následuje lehký kamenitý zátaras. U vjezdu do soutěsky vylézt vlevo k obhlídutí obrovského zátarasu, sjízdný, nebezpečí uvíznutí, soutěska stojí za sjetí

47 pod soutěskou na 80m živější kataraktík, k okouknutí vylézt vlevo, sjízdný. Poté malý  jezík s vývařištěm, přes to můstek a vpravo skalní stěna, ject to není dobrý nápad, velice nebezpečné . Opatrně naject na jezík (tak je to kurva nebezpečný nebo ne ???) a vlevo  jednoduše přenést. Vodočet.

48  2 stupňový jez, v 1. stupni to nebezpečně vtahuje zpět, 2.stupeň v proudu dobře sjízdnej,  přenášení vlevo jednoduché. Při vyšším stavu vody nemusí být  včasný výlez zas až tak jednoduchý, takže radši vylézt hned jak je vidět můstek a vpravo skalní stěna.

48,2 ] [ most u Cinous-Chel, vlevo  vylejzání  nebo nelejzání pro sjezd následující Brailské soutěsky. Dále zakázaná jízda, lodě musí být ca. 400m přeneseny. V místě dost špatné parkování.
Brailská soutěska WW IV - V
Brailská soutěska je divoce romantická, průjezd je bytelně zatarasen kamenama. Po jedné bouřce připlulo do Innu plno všelijakého bordelu a dříví, je rozhodně nutno počítat se silnými změnami koryta a s životu nebezpečnými zátarasy z klád, obvzvláště v oblasti železničního mostu. Bezpodmínečně okouknout. (stav srpen 1999)
48,5 ] [ železniční most vysoko nad soutěskou, vlevo vylézt k okouknutí extrémně zablokovaného, spádnatého úseku, vpravo asi sjízdné, nebo  vlevo přenést přes kamené bloky - dosti namáhavé. Kompletní popis celého, extrémně šutrovatého průjezdu je nemožný, informování se na místě je nevyhnutelné.

49,1 vlevo ústí Puntaský potok

50,2 ] [ malý mostík, ze soutěsky se zde dá vylézt po strmé cestě

51 soutěska přátelští, obtížnost ztrácí

53,3 ] [ betonový most, Punta Nova. vylejzání vlevo i vpravo,  nebo nalejzání pro splutí následujícího Zernezského úseku. Parkoviště.

Zernezský úsek, WW II - III
Celkový úsek nabízí pouze středně těžkou vodu s vyjímečně krásnou krajinou, doporučeno všem, kteří nemusí jet jenom obtížné soutěsky, nebo jako odpočinek mezi dvěma soutěskovými dny.

V úvodu doporučený minimální vodočet 50 cm pro soutěsky je fakt minimum, při tomto vodočtu je lepší nasednout v Susch.

Na začátku první pravé zatáčky kataraktový zátaras, WW III, nejtěžší místo Zernezského úseku, obhlídka není nutná. Následuje několi stupňů.
56,3 vpravo ústí Spöl. Většina vody Spölu je odvedena. Při velmi dobrém vodním stavu (tání sněhu) může být jízda Zernezského úseku započata na Spölu, maximálně 2km nad ústím, WW II. Výše položené soutěstičky leží ve Švýcarském národním parku, jízda zakázána. Po ústí ] [ malej mostík.

57 Zernez, vpravo kempík, kajakáře bez zdůvodnění neberou (že by dělali bordel ?)

57,2 Železný můstek pro pěší, pod ním vodočet. Použitelné stavy vodočtu nejsou známy.

57,5 ] [ železniční most, pak ] [ betonový most, pak štěrkovna, pozor, bagr (hlavně pozor na Otu)

65 Susch, při vysokém stavu žumpičky, při nízkém slalom mezi šutrama

vlevo ústí Susacský potok se znatelným přítokem vody. Jízda Giarsunské soutěsky se může začít na Susacském potoku asi 500m nad jeho ústím do Innu. Tento úsek nabízí velmi rychlou divokou vodu, žádný vyslovený průser, ale velký spád, WW IV+ (srpen 1990)

vlevo přes potok a silnici kempík, příhodně položený

66 konec Susch, značený  výlez  nebo nález pro jízdu následující Giarsunské soutěsky

69,3 ] [ most, Lavin. Nalejzání a vylejzání na tomto mostě zakázáno. Nárůst obtížnosti až na WW III-

71,8 Giarsun, most, příjezd (autem ???) zakázán. Následuje Giarsunská soutěska.




Giarsunská soutěska WW III - V
Absolutně jedinečná skalnatá soutěska, částečně těžce zatarasená. Strmé stupně, bytelné žumpy, 2 místa nutno obhlídnout. Zátarasy z klád. Jinak středně těžká, pozvolný nárůst obtížnosti.
72,9 vpravo ústí potok, začátek skalnaté soutěsky

stupeň "Pruský smyk", rozpoznatelný podle šikmé skalní desky, jdoucí z levého břehu doprostřed řeky. Při vodočtu Taras 50 cm přečnívá asi 1 m nad hladinou. Úzký, eSíčkovitý odtok, WW IV+, nejtěžší místo Giarsunské soutěsky. Následují delší, šutrovaté proudnice. Po obrovském skalním bloku, který ční zprava do vody, vylézt vpravo a okouknout následující dvojitý stupeň, vlevo sjízdný, WW IV+

75,8 vlevo mocná stěna, krátce poté vylézt vpravo a okouknout poslední šutroviště

76,3 ] [ most Ardez. Při stavebních pracech se tento most v roce 1998 zřítil (paka švýcarský). Průjezd ,  vlevo nebo vpravo přenést. Příjezd k parkovišti už nebyl možný. Současný stav není znám.




Ardezská soutěska WW V - VI
Ardezská soutěska je nejimpozantnější, nejtěžší a nejnamáhavější úsek celého Innu. Následkem zřícení mostu byly jeho trosky naplaveny do soutěsky, pozor !!! Zevrubný popis tohoto úseku je nemožný, lze popsat jedině jako fakt extrémní místo. Doba jízdy se zajištěním a nutnými přenášeními ca. 5 - 6 hodin.
76,9 Na pravé straně řeky je vidět sesunutý svah. Na jeho konci stojí asi 7m vysoký "milník", lehce nakloněný ke středu řeky. Dle tohoto místa se lze trochu orientovat pro příchod z dost vzdálené silniceca. ve výšce východního příjezdu do Ardezu. Zde začínají extrémní místa Ardezské soutěsky. Včas vylézt vlevo na štěrkovou plážičku a okouknout následujích 150 m. Následují dva blokové stupně s podemletými skalami, při eventualním splouvání bezpodmínečně zajistit - při vykrysení jinak žádná šance proplout následující 3 stupně živej.Proud táhne hluboko pod skály popř. do zátarasů z klád, povícero smrtelných případů. Třetí stupeň ("kotrmelcový průsek") WW VI, skoro vždy  přenášen vlevo.

 Přenesení celého úseku vlevo je možné, ale fakt pakárna.  Nalejzání pod 3 stupněm je kvůli podemletým skalám taky docela na prd. Opuštění soutěsky v oblasti tůtěch stupňů je nemožné. Poté až po ] [ malý visutý mostík brnkačka, WW IV - V s povícero stupněma.

77,8 malý ] [ visutý mostík, krátce poté 2m vodopád, eventuelně sjízdný vlevo, nebo  přenesitelný vpravo. Poté obtížnost znatelně ztrácí, WW III+ / IV

80,3 řece se přibližuje silnice, konec soutěsky.  Nalejzání popř.  vylejzání k jízdě následující Scuolský soutěsky na místě, kde silnice přicházející od Scuolu, začíná asi 250 před lavinovým polem stoupat do Ardezu.




Scuolská soutěska, WW III - IV

Scuolská soutěska je krajinně velmi hezká a nabízí zajímavou divokou vodu. Vede skrz lázeňkou oblast Scuol - Tarasp. V Tarasp vodočet. Po nalezení až k ] [ mostu v Tarasp následují 2 spádnaté úseky, pokaždé hned za pravou zatáčkou, vlevo vylézt a zajišťovat, WW III+. 2. stupeň za nízkého stavu eventuelně přenést vlevo. Tyto místa jsou vidět ze silnice.

Tarasp, vlevo lázně, vpravo kolonáda.

následují 3 další mosty, ] [ Tulai, vysoko nad řekou ] [ Gurlaina a ] [ zastřešený hlavní most La Punt.


86 Před následujícím betonovým ] [ Faschunským mostem pozor, vpravo naject do kamenitého úseku a hned za mostem vpravo nebo vlevo vylézt a okouknout následný průserek - WW IV. Za nízkého stavu bytelně šutrovatý, při víc jak 25 m3/s to hází na skálu vlevo. Jízdu eventuelně ukončit vpravo a  vynést na ] [ Lischanský most, konec Scuolské soutěsky.


Martinský úsek, WW II - III (IV)
Když se pluje od 86 km, dostane se do Martinského úseku. V2tšinou se ale jízda končí na 86 km.

Následují 2 katarakty

 Dobrý vylejzání v Scuolském úseku u čističky v Scuol, přímo před začátkem ňákých přehrad v Pradella. Příjezd od Martina, před Scuolem zahnout doleva směr elektrárna Pradella.
89 ] [ most a elektrárna Pradella, přítok vody odvedené z S-chanf a ze Spölu, při velkém upouštění se z toho těžko vyjíždí

89,5 začátek přehrady

90 Přehradní zeď s odvodem vody, odvedená voda se vrací do Innu teprve až v Martina

200m před zdí  vylézt vlevo po schodech,  znova nalézt asi 100m od zdí, zde je parkoviště.Odtok vody je regulován. Při středním stavu WW II - III, při nízkém WW I - II a dva úseky WW III, při vysokém delší, vodnaté, žumpovaté úseky, max. WW III+

92,5 ] [ most Sur En, vpravo luxusní kempík, obvylké místo pro začátek jízdy spodních úseků Innu,  dobré nalejzání.

96,5 ] [ most za Ramosch, vlevo štěrkárna, valouny, okouknout

následuje "Lavinový sešup", vpravo eventuelně vylézt a okouknout.

98,5 ] [ ouzký železný můstek pro pěší, před a za ním žumpa ("peřej mysliveckého můstku")

99,3 S. Nikla, ] [ most, vlevo štěrkárna

kátce poé dlouhá šutrovatá peřej, nejtěžší místo Martinského úseku, WW III, přistát vlevo a okouknout. (peřej Strada)

103 ] [ most,  dobré vylejzání

104 ] [ velký železný most, Martina, celnice, vylézt vlevo nebo vpravo. Parkoviště, konec MArtinského úseku, vlevo vodočet. Návrat odvedené vody.

104,5 Další  vylejzací možnost u skladu klád vlevo. Další úsek, vedoucí skrz Rakousko, je popsán v průvodci rakouských řek.

109,5 Schalkl, vlevo ústí Schergenbach.

podklady: obecná mapa Švýcarska č.3, F10 - B14

Použité značky:
vylejzání

nalejzání

 jez

] [ most

nesjízdné

 přenášení

??? není jasné, co chtěl básník říci popř. překladatelský oříšek


Co je psané kurzívou, jsou moje poznámky

Do'stlaringiz bilan baham:


Ma'lumotlar bazasi mualliflik huquqi bilan himoyalangan ©hozir.org 2017
ma'muriyatiga murojaat qiling

    Bosh sahifa